Poslední státní svátek má za sebou. Ale odcházet bude ještě několikrát. Čeká ho poslední vánoční projev, čeká ho zhodnocení desetiletého prezidentování, čeká ho prezidentská kampaň, která se ho už nebude týkat, ale zásahy do ní určitě nevynechá. Čeká ho předání úřadu a odchod z Lán i Hradu. Zlomyslní lidé očekávají, že Lány (či Hrad) jen tak neopustí, protože v ústavě není psáno, kdy se má končící prezident odstěhovat. Nemyslím, že bude v Lánech zavrtán do léta, i když dal na frak už závažnějším demokratickým zvyklostem. Pokud by byl zvolen Babiš, potíže by Zeman asi nedělal.
Na poslední státní svátek pominul obvyklé verbální hrubosti. Vyznamenání bizarních lidí si neodepřel. Jako vždy pošpinil ostatní vyznamenané, kteří si ocenění nepochybně zasloužili.
V poslední době učinil pár zásadních obratů. Za to si vysloužil od užaslé veřejnosti i chválu. Odskok od Putina a udělení Řádu bílého lva ukrajinskému prezidentovi leckomu vyrazily dech. Udivovala i jeho trvalá podpora Izraele. Zeman měl mnoho politických talentů, jimiž škodil. A některými také neškodil. Směs oceněných na Hradě vystihovala různobarevnost Zemana nejen letos. Za bezmála deset let stvořil pestrou přehlídku osudů a činů velkých lidí, ale i lidí malých. Géniové světového ohlasu, mistři svého oboru či stateční občané hned vedle bezvýznamných figurek z politického suterénu. Na takový mix si veřejnost nezvykla. Hanba bohužel zasáhla celý obřad státních vyznamenání. Prezident ho považoval za obřad soukromý, v němž si vyřizoval účty s těmi, kdo se nějak dotkli jeho pýchy. Jiné zase ze soukromých příčin vyzdvihoval. Dalším dával vyznamenání jen ze zlomyslnosti, aby naštval lidi, kterými pohrdal.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
