nahoru

Pokuta za Účtenkovku? Jen hořká tečka za státním výsměchem jménem EET a utrácením Aleny Schillerové

Petr Pešek 5. července 2022 • 13:00
Pokuta za Účtenkovku? Jen hořká tečka za státním výsměchem jménem EET a utrácením Aleny Schillerové
foto: Fotomontáž Jan Ignác Říha

Čtrnáct milionů, které ministerstvo financí za úřadování exponentky hnutí ANO Aleny Schillerové vyhodilo z okna, je jen kapičkou v moři veřejných financí. Přesto nejde o částku malou. V tomto případě je ale možná pozoruhodnější symbolika celého zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Podle něj totiž ministerstvo právě tolik platilo za provoz loterie Účtenkovka, která měla být cukrem doplňujícím bič jménem elektronická evidence tržeb, i když už nefungovala. A právě o celém pochybném projektu jménem EET to svým způsobem vypovídá.

Nejdřív ale k samotné účtenkové loterii neboli Účtenkovce. Zákazníci, kteří na to měli žaludek, mohli sbíráním potvrzení o platbách v obchodech a jejich zasíláním na ministerstvo financí v případě štěstí vyhrát i auto. Ve skutečnosti se stali nástrojem v rukách státu, který jejich prostřednictvím zkoušel vymáhat prosazování své nepříliš populární legislativy.

Představou bylo, že tlakem na obchodníky je přimějí EET zavádět a používat. V extrémním případě se mohli stát i udavači – například „stížností“, že ten či onen obchodník elektronickou evidenci nepoužívá. Ale buďme optimisty, že šlo je o teoretickou možnost, však nějaké udavačství je veškeré české populaci zcela cizí…

Snaha „zpopularizovat EET“, jak se účel Účtenkovky v trošku hezčích slovech vykládal, přišel podle NKÚ stát na 231 milionů korun (160 milionů šlo na výhry). Loterie skončila kvůli nástupu pandemie Covidu-19 a ve snaze šetřit. Proto vidí Alena Schillerová nynější kritické závěry NKÚ jako velkou nespravedlnost – podle ní se naopak zastavením Účtenkovky celkem 65 milionů ušetřilo.

„Ty závěry NKÚ jsou naprosto absurdní, protože já jsem překvapená, že NKÚ kritizuje i úspory,“ citovala bývalou ministryni ČT. Z hlediska Účtenkovky tedy stačilo lépe uzavřít smlouvy, když už ji chtěl její úřad zavádět.

Ještě silnější závěry se ale dají udělat z celého projektu EET. Ať už se to týká samotného nápadu zavádět systém, který byl špatně nastavený a pro mnohé malé živnostníky i likvidační. Ostatně výmluvné je, že během koronavirové krize jeho již fungující část vláda Andreje Babiše (a Aleny Schillerové) pozastavila – jako vstřícné gesto vůči provozovatelům obchodů, restaurací a ubytovacích zařízení. Ale vždyť to pro ně žádná zátěž nebyla, jak jsme léta slýchávali, dokonce to mnohým mělo pomoct… Tak jak to tedy bylo?

Pak je tu ještě jeden, řekněme nadstranický či státnický pohled. Jde o klasicky špatné řešení, které jedna vláda zavede a druhá zruší (jakkoliv s tím lze souhlasit). U podobných dlouhodobých opatření je třeba hledat alespoň minimální shodu napříč politickým spektrem – takhle se jen podnikatelům a živnostníkům hned několikanásobně zkomplikoval život.

A těch 14 „prošustrovaných“ milionů? Škoda jich, tehdejší ministerstvo financí je mohlo použít jinak. Třeba na pořízení spousty dalších hezkých fotek na Instagram…

Video se připravuje ...
Prostor X: Rozhovor s Alenou SchillerovouVIDEO Prostor X

Petr Pešek




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější