Indie čelí v posledních dnech obrovské vlně nenávisti ze strany muslimského světa. Vše způsobila medializace údajného urážení zakladatele islámu Mohameda a jeho manželky Aiši, kterého se měla dopustit mluvčí vládní Indické lidové strany Nupur Šarmaová v televizní debatě. Následně byly v muslimských zemích a komunitách muslimských menšin v Indii rozpoutány organizované protesty. Indie tak zažívá něco podobného, jako zažilo Dánsko při přetištění karikatur zakladatele islámu Mohameda v roce 2005.
Muslimy rozzuřily nejen údajně rouhačské výroky Šarmaové, ale i výroky dalšího představitele Indické lidové strany. Muslimské země jsou pobouřeny, muslimové demonstrují v ulicích a indická vláda násilí a vyhrožování ze strany muslimů ustupuje. Nupur Šarmaová byla nakonec vyhozena z pozice mluvčí Indické lidové strany a bylo jí i pozastaveno členství ve straně. Co strašného Nupur Šarmaová o zakladateli islámu Mohamedovi řekla?
Tato informace se již v celosvětovém tisku moc neobjevuje. Například BBC píše o urážkách náboženského cítění a ozval se dokonce i generální tajemník Spojených národů Antonio Guterres, který „silně obhajuje toleranci a respekt ke každému náboženství“. Naopak Nupur Šarmaová dostává od rozzuřených muslimských aktivistů vyhrůžky smrtí, znásilněním apod.
Co tedy řekla tato indická žena tak strašného? Vlastně ani neřekla nic vlastního, jen citovala samotné muslimské posvátné texty popisující, kolik bylo manželce zakladatele islámu Mohameda roků, když si ji vzal za ženu. (Podle jedné muslimské posvátné tradice zvané hadís bylo Aiši šest let, když si ji Mohammed vzal za ženu, a první sex s ní měl v jejích devíti letech.)
Ona pasáž slov Šarmaové z televizní debaty, která tak rozzuřila muslimy, má znít takto:
„Mám se začít vysmívat tvrzením o létajících koních nebo teorii ploché země, jak zmiňuje váš Korán? Bereš si 6letou dívku a máš s ní sex, když jí bylo 9. Kdo to udělal? Prorok Mohamed. Mám začít říkat všechny ty věci, které jsou zmíněny ve vašich písmech?“ (Podle přepisu televizní debaty z internetového indického zpravodajství OpIndia.)
Jenže v muslimských médiích se začala šířit vlna článků popisujících údajné urážky zakladatele islámu Mohammeda, kterých se Šarmaová měla dopustit, ale mnohdy již nebylo uváděné, co přesně Šarmaová řekla – prostě se jen psalo, že urazila zakladatele islámu Mohameda a jeho ženu.
Celé to připomíná obdobnou situaci s karikaturami v evropském tisku, kdy demonstrace a násilí v muslimských zemích vypadaly a mnohdy i byly organizované přímo muslimskými organizacemi a aktivisty (často i s podporou tamních vlád) a většina demonstrantů nejspíše ani žádnou karikaturu neviděla. Obdobně to vypadá s případem Šarmaové, kdy se mezi prvními začaly ozývat vlády muslimských zemí celosvětově známých svou totalitou a podporou náboženských organizací.
Na tuto skutečnost upozorňuje ve své analýze k celé kauze i izraelská nevládní organizace MEMRI (Middle East Media Research Institute), kde se píše: „Katar, který vedl protest proti karikaturám proroka Mohameda publikovaným v září 2005 dánskými novinami Jyllands-Posten, se opět ujal vedení protestu proti urážlivým prohlášením. Moderátoři al-Džazíry změnili svůj styl zpravodajství, přijali nenovinářský jazyk a používají islámské výrazy pro proroka Mohameda, jako je „soucitný prorok“, aby vzbudili sentiment muslimských diváků.“
Indická vláda se vlny demonstrací a vyhrožování ze strany muslimských vlád zalekla a mimo suspendování Šarmy z její pozice tiskové mluvčí vládní strany se muslimům veřejně omluvila a zdůraznila, že v Indii je zakázáno urážet jakékoliv náboženství. Podle zpráv médií bylo i zatčeno několik osob, které veřejně v Indii vyjádřily podporu Šarmaové a jejím slovům. Samotnou Šarmu začala vyšetřovat indická policie kvůli podezření, že se dopustila podněcování k nenávisti. Naopak na její podporu se ozvali nejen mnozí hinduističtí Indové, ale například i pákistánský novinář Taha Siddiqui, který v současnosti žije ve Francii a který napsal, že „pokud muslimům opravdu vadí hadís citovaný indickou političkou, pak by měli shromáždit (muslimské) učence a opravit ho“.
Izraelská nevládní organizace MEMRI monitorující muslimská média zaznamenala také několik projevů vlivných intelektuálů, kteří se nepřímo Šarmaové zastali. Například egyptská novinářka Sahar Al-Ga'ara napsala, že problémem přece nejsou prohlášení indické političky, ale skutečnost, že muslimské posvátné texty obsahují nespolehlivé tvrzení o dětském věku manželky zakladatele islámu Mohameda v době, kdy si ji bral za ženu a měl s ní sex.
Pro spoustu muslimů je dnes již jedno, co vlastně řekla či neřekla Šarmaová, stačí jim pouze mediální zkratka v muslimských médiích a na sociálních sítích, která zní, že „indická politička urazila zakladatele islámu Mohammeda a jeho manželku Aišu“, a tak se začaly šířit výzvy k bojkotu Indie, ale i k teroristickým útokům proti všem Indům. Například stoupenci teroristické sítě al-Kaidy mají vyhrožovat sebevražednými bombovými útoky po celé Indii a někteří islamisté volají po útoku ve stylu Charlie Hebdo (tehdy komando islámských teroristů vyvraždilo redakci francouzského časopisu kvůli karikaturám zakladatele islámu Mohameda).
„Nezapomínejme také, že Organizace spojených národů nedávno přijala rezoluci ke dni boje proti ‚islamofobii‘. Akci vedl Pákistán a je pokračováním mnohaletého úsilí zavést světovou cenzuru toho, co lze a nelze říci o islámu, i když jde o citování jeho vlastních náboženských spisů, ale ne v kontextu, jaký by si přáli,“ komentuje celý případ Jan Wójcik z polské Nadace institutu evropských záležitostí.
Nutno dodat, že celá tato kauza je součástí narůstající vzájemné nenávisti mezi hinduisty a muslimy v Indii, kdy hlavně představitelé a aktivisté Indické lidové strany si neberou vůči muslimům servítky a ostře kritizují islám a muslimy. Dochází tak k vzájemnému urážení a vyhrožování, které vytváří nebezpečí propuknutí násilností. Od nástupu současného vedení Indické lidové strany do vlády se nezhoršují pouze vztahy s muslimy, ale hinduističtí nacionalisté vedou také ostrou konfrontační politiku vůči křesťanům a jiným nehinduistickým náboženstvím. Ale největší střety mají hinduisté s muslimy, a to kvůli historii. Hinduistickou Indii totiž v minulosti dobyli muslimští nájezdníci, kteří se pak stali vládnoucí vrstvou a dosti brutálně utlačovali poražené hinduisty. Mnozí hinduisté tak vnímají současné muslimy v Indii jako jejich potomky a cizorodý prvek, který je potřeba z Indie vyhnat.
