Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž označil za nezákonný postup VSZ v Olomouci v kauze odposlechů v brněnské vazební věznici. Vedení olomouckého státního zastupitelství přitom na jednání poslanecké komise pro odposlechy tvrdilo, že k ničemu takovému nedocházelo. Případ je největším útokem na zákonem chráněnou komunikaci mezi advokáty a jejich klienty od listopadu 1989.
V celé kauze šlo o to, že GIBS začala sledovat vyšetřovatele kauzy machinací s obecními byty v Brně. Vyšetřovatel, který je dnes rovněž stíhán, za podezřelých okolností chodil vyslýchat bývalého starostu, ktetý je v Brně–Bohunicích vazebně stíhán. Problém byl ale v tom, že nikdy nebylo dopředu jasné, která z deseti výslechových cel bude zrovna volná, a tak detektivové z GIBS odposlouchávali všechny. V době, kdy GIBS oba sledovala, z nich měly být pořizovány obrazové, zvukové a jiné záznamy, a to přestože v nich běžně probíhaly rozmluvy a porady mezi obhájci a obviněnými, tedy přesně to, co trestní řád výslovně zakazuje.
Je to logické. Obviněný se s advokátem radí o postupu při své obhajobě, navrhuje důkazy, často mu i řekne věci, včetně přizání se, které oficiálně popírá. Pokud by se komunikace dostala do nepovolaných rukou, tedy policie a státích zástupců, nešlo by už o nestranný proces, protože by tyto inforace mohly být použity proti němu.
Stříž svým výrokem podrazil Ivo Ištvana, který je členem jeho kabinetu. Ten totiž ještě ve funkci vrchního státního zástupce tvrdil před poslaneckou komisí pro kontrolu odposlechů, že k ničemu nezákonnému nedošlo. Tak daleko, aby navrhl kárnou žalobu jak na něj, tak na dozorového státního zástupce, jak po něm požaduje Česká advokátní komora, ovšem Stříž nešel. Jednat by měl ale i Petr Fiala, který má jakožto premiér pod sebou GIBS.
