Pracující rodina s hrubým příjmem 98 tisíc dostane měsíc před volbami příspěvek 5 tisíc korun. Takové příklady se vejdou do nového vládního opatření, tedy že rodiny s příjmy do milionu čistého ročně dostanou za každé dítě od státu příspěvek pět tisíc. Vládní strany tím reagují na populismus ANO a SPD. Nečekali ale jejich voliči něco jiného než předvolební rozhazování, které Spolu a PirSTAN tak kritizovaly?
Že se tento příspěvek rodinám dá s klidem zařadit do škatulky „předvolební dárečky“, je jasné z načasování – vyplácet se totiž bude až v srpnu, tedy měsíc před komunálními volbami. Srovnání s „rouškovným“ Babišovy vlády se nabízí ještě o to víc, že jde o stejnou částku – tedy pět tisíc korun, byť v praxi samozřejmě jde u mnoha rodin o větší obnos.
Symbolický strop
Zastropování příspěvku příjmem rodiny do milionu ročně je jen symbolické. To totiž znamená příjem rodiny do 83 tisíc měsíčně. Podle posledních dat Českého statistického úřadu má však jen 2,2 procent českých domácností příjem nad 50 tisíc měsíčně. U mladých rodin tento podíl bude samozřejmě vyšší než u celé populace včetně seniorů, i tak jde však o malou část, která je z vládního přídavku vyřazena.
Premiér Fiala o dávce 5 000 Kč pro rodiny s dětmi:
Na příspěvek tedy dosáhne velká většina rodin, a to včetně mnoha těch s velmi nadprůměrnými příjmy. V tomto smyslu jde o typický příklad plošné, neadresované pomoci – stát raději rozdá trochu všem, než aby se zabýval tím, kdo přesně pomoc opravdu potřebuje, případně jak přenastavit instituce a systémy tak, aby účinně pomáhaly.
Pětitisícovka pro každého je výraznější, pro marketingovou prezentaci vhodnější krok, než jakákoli systémová změna či reforma, která by pomáhala cíleně a efektivně. V tomto smyslu je to pochopitelné, vláda v boji s tvrdě populistickou opozicí potřebuje nárazový vzkaz pro vlastní voliče a používá stejnou metodu, jako minulá vláda. V čem je tedy problém?
Závody v populismu
Současné strany strávily minulé volební období neustálou kritikou populistických kroků Babiše a ČSSD. Investovaly poměrně velké úsilí do přesvědčení svých voličů a do vytvoření poměrně silné, v určitých vrstvách široce přijaté atmosféry, že teď je potřeba vládnout odpovědně, skončit s rozhazováním a jednorázovými dárečky pro voličské skupiny. Přesvědčovaly své voliče, že rozdávání na dluh je příčinou inflace a drahoty, a až oni přijdou do vlády, tento styl se změní a inflace alespoň zpomalí.
Dnešní lídři vládní koalice tehdejší pětitisícovku pro důchodce kritizovali nevybíravě a ironicky. „Na nejbližší schůzi PS navrhneme jednorázový příspěvek 1 milion korun pro každého občana. Vzhledem k tomu, že populisté a socialisté zjevně vynalezli nekonečný rozpočet, neměl by to být problém a jistě nás podpoří,“ napsal například Petr Fiala na twitter v době, kdy Babišova vláda představila zmiňované „rouškovné.“
V tomto smyslu jde tedy o obrat v politice vládních stran, který mohlo způsobit několik faktorů. Zaprvé je možné, že jim z průzkumů veřejného mínění vyšlo, že jejich voliči takový krok podporují, ačkoli je volili s přesně opačným programem a rétorikou. Anebo se pokouší udržet přízeň těch lidí, kteří v současné situaci mají pocit, že vláda až moc pomáhá Ukrajincům a málo českým občanům. Tak jako tak jde o ukázkový populismus.
Je možná na místě debatu o populismu přehodnotit. Respektive přijmout, že populismus v určité podobě představuje jak současná vláda, tak bývalá, byť v daleko jiném rozsahu. Obě vládní sestavy však v určité době vsadily na získávání voličů plošnými transfery v rozpočtu. Nakonec už volební programy koalic Spolu a PirSTAN byly rozpočtově nerealistické. Tím vzniká trvalý rozpor mezi realitou a rétorikou vládních stran, především koalice Spolu, která finále kampaně postavila na frázi „Babišova drahota“ a na tezi, že inflaci způsobuje rozhazování veřejných financí.
Pomoc potřebným?
V této dvojaké rétorice však vláda pokračuje a prakticky plošný přídavek rámuje jako cílenou pomoc. Premiér Fiala jej na tiskovce vlády komentoval takto: „Pomáháme těm, kteří si nemohou pomoci sami. Nenecháme nikoho padnout, není ale v možnostech státních financí, abychom dávali plošnou podporu všem,“ uvedl. Nejsou ale právě rodiny s nadprůměrnými příjmy typický příklad těch, kdo si i v dnešní situaci sami pomoct mohou? A opravdu není plošnou podporou příspěvek, který se týká všech kromě malé skupiny nejbohatších?
Není překvapivé, že tento krok tvrdě kritizují i osobnosti spojené s koalicí Spolu, včetně exministra Kalouska. „Tohle nemá nic společného s pomocí lidem ohrožených chudobou. To je prachobyčejný volební úplatek na dluh. Od Babiše by mě to nepřekvapilo. Od vlády, které fandím, mě to mrzí,“ napsal Kalousek na twitter a v dalším tweetu dodal, že jde o proinflační opatření a populistický přešlap.
Jelikož platbu příspěvku vláda nechává na léto, zřejmě na toto téma chce sázet. Bude to udržitelné, když už teď za něj čelí kritice z vlastního spektra? Rezignují vládní strany na boj s populismem a přijmou jej jako nevyhnutelný politický styl, který natolik převážil, že se mu musejí přizpůsobit? Zatím to vypadá, že česká politika příštích let bude pokračování v populistickém závodě.
