Exministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO)

Exministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) Zdroj: Facebook Taťány Malé

Taťána Malá při tiskovce na ministerstvu spravedlnosti. V tu chvíli se ještě hájila a odstoupit nechtěla (9.7.2018)
Poslankyně za SPD a zastupitelka Karlovarského kraje Karla Maříková
Vyjádření ministryně Malé k jejím diplomkám
Ministryně spravedlnosti, která podvádí
Taťána Malá
19
Fotogalerie

Radar Reloaded: Pouhá slova o americké základně umí s českou politickou vyhýbavostí úplné divy

Nemám dost informací, je to emotivní téma, musí se najít společenská a politická shoda… Přehlídka úskočnosti a vyhýbavosti, kterou vyvolal už jen nápad s americkou vojenskou základnou na českém území, předčila všechna očekávání. Ukázaly to i nedělní televizní debaty. A to je teprve začátek.

Nejde přitom o to, že jakýkoliv nesouhlas či pochyba s vojenskou přítomností USA se má automaticky smést ze stolu a jejich autor pranýřovat. Jakkoliv by zvláště za současné situace americká základna byla nepochybně bezpečnostní vzpruhou, dlouhodobě pak posílením transatlantických i hodnotových pout. Snad ještě horší je ale zmíněná vyhýbavost.

Exemplárním případem bylo expozé poslankyně za ANO Taťány Malé v nedělní Partii na CNN Prima News: „Já nebudu říkat svoji osobní pozici. Už z toho důvodu, že mám strašně málo informací k tomu, dávat tady nějaké jasné stanovisko.“ Dvoutýdenní ministryně spravedlnosti z léta 2018, kterou dostihlo obvinění z akademického plagiátorství (mj. u diplomové práce Mikroklimatické podmínky v chovu králíků), má sice málo informací, ale ví, co lidé chtějí: „Myslím, že právě tohle je téma, které může ve společnosti vzbudit – a jistě vzbudí – obrovské emoce.“

A připomenula analogii, která v současné debatě o americké vojenské přítomnosti logicky vytanula na povrch – tahanice kolem umístění radaru americké protiraketové obrany. To hlavní se dělo sice v roce 2008, nikoliv v roce 2006, jak v televizní diskuzi uvedla, ale to je jen detail. Navíc se o tom opravdu mluvilo několik let…

Na obranu hnutí ANO je ale třeba uvést, že v předchozí části Partie se naopak vcelku jednoznačně pro americkou základnu vyjadřoval moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák: „Jsem zastáncem toho, že bychom o tom měli začít jednat,“ prohlásil a v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu dodal: „Agresi, kterou předvádí Putin, nezastavíte jinak než silou.“ Relevanci by to ovšem mělo, pokud by ANO bylo skutečnou politickou stranou, a nikoliv hnutím jednoho muže…

Ale zpět k druhé, „ženské“ části nedělní Partie. Poslankyni SPD Karle Maříkové nutno přičíst k dobrému, že se alespoň vyjádřila jednoznačně: „Má odpověď i odpověď SPD je velmi negativní, aby na území České republiky byla cizí vojska.“ Ale už v poněkud ambivalentním duchu dodala: „Může to znamenat určitou bezpečnost. Ale může to znamenat i velká rizika.“ Horší už to ale bylo, když připomněla paralelu s ruskou okupací z roku 1968.

A aby toho nebylo málo, tak dodala: „To rozhodnutí by nemělo být jenom na vládě. Dokázala bych si představit, že by v této věci proběhlo referendum.“ Jednak pouze na vládě to samozřejmě být nemůže, hlavní slovo by v tom měl parlament. A co se referenda týká, není to nic jiného než zbavování se politické zodpovědnosti a přenášení veškerých rozhodovacích pravomocí na široké masy. Což může být politicky výhodné, ale ještě víc ošidné a nebezpečné.

Šéf lidovců (a ministr práce a sociálních věcí) Marian Jurečka sice v předchozí části Partie už mluvil o možných umístěních americké základny, i on ale zůstával rétoricky opatrný: „Toto musí být na základě široké diskuse, konsenzu…“ A následně názorně ukázal, jak se na přímou otázku dá pohodlně podat nepřímá odpověď: „Já jsem připraven o tom diskutovat. Není to úplně jednoduchá otázka.“ A šéf Pirátů Ivan Bartoš pak na Twitteru zase napsal, že „považuje za nešťastné otevírat téma základny USA v ČR výroky do médií“.

A teď co teprve zazní, pokud bude téma americké základny na českém území opravdu na stole…