Americká základna u nás měla stát dávno. Blokovala ji krajní levice a hlásné trouby Kremlu

Americká základna u nás měla stát dávno. Blokovala ji krajní levice a hlásné trouby Kremlu Zdroj: ČTK

Americká základna u nás měla stát dávno. Blokovala ji krajní levice a hlásné trouby Kremlu
Americká základna u nás měla stát dávno. Blokovala ji krajní levice a hlásné trouby Kremlu
Americká základna u nás měla stát dávno. Blokovala ji krajní levice a hlásné trouby Kremlu
Americká základna u nás měla stát dávno. Blokovala ji krajní levice a hlásné trouby Kremlu
Americká základna u nás měla stát dávno. Blokovala ji krajní levice a hlásné trouby Kremlu
6
Fotogalerie

Americká základna u nás měla stát dávno. Blokovala ji krajní levice a hlásné trouby Kremlu

Putinova válka neohrožuje jen Ukrajinu. Kreml chce zvrátit bezpečnostní rozložení sil NATO před rok 1997 a neskrývá, že dalším cílem jeho agrese může být Pobaltí, Slovensko a Česko. Proto se vrací do hry americká vojenská základna na našem území, nyní s o to větší naléhavostí.

Ideu americké základny otevřel před dvěma lety Alexandr Vondra, který navrhl její umístění na Ostravsku. Uváděl nejen bezpečnostní, ale i ekonomické důvody, jelikož by přítomnost amerických vojáků pomohla regionu, zasaženému útlumem těžby uhlí. Tehdy ostře reagovala současná předsedkyně komunistů Kateřina Konečná.

Jen to zkuste!

„Udělám vše proti tomu, aby jakákoliv základna cizího státu stála na území České republiky. Garantuji vám jako politička KSČM a především jako matka a žena: Jen to zkuste a popereme se stejně jako o ten radar v Brdech!“ varovala Konečná.

V současné době, kdy ruští vojáci brutálně vraždí ukrajinské civilisty, je téma účasti spojeneckých sil na našem území otázkou národní bezpečnosti. Osvojila si ho ministryně obrany Jana Černochová, která chce o možnostech působení amerických vojáků jednat při dubnové návštěvě Spojených států se svým protějškem Lloydem Austinem.

Nabízí se podobný model, jaký letos v únoru přijal slovenský parlament. Schválil mezivládní dohodu o obranné spolupráci s USA, na jejímž základě mohou američtí vojáci využívat dvě vojenské letecké základny.

Obdobnou smlouvu chce uzavřít i česká vláda, přičemž schválit by ji musely obě komory parlamentu. Premiér Petr Fiala však upozornil, že v tuto chvíli je otázka základny jen hezké přání a reálná jednání se o tom nevedou.

Nyní je na stole obecný právní rámec této smlouvy, přičemž o konkrétní podobě spolupráce s americkou armádou se bude vyjednávat v následujícím období.

 

Pochyby ANO a SPD

Z parlamentních stran se ostře proti vymezilo hnutí SPD, soustavně torpédující naše spojenecké ukotvení v NATO. Argumentuje jako KSČM, že bychom se prý stali terčem cizích mocností. Jenže podobné základny jsou v řadě zemí. V Evropě je dnes nasazených 67 tisíc amerických vojáků, nejvíce v Německu, Británii, Itálii, Belgii a Polsku. Tato zbabělost má spíš kořeny v Okamurově ohebnosti východním směrem.

Základnu později zpochybnil i Babiš, který nejspíš čekal na výsledky interního průzkumu mínění voličů ANO. Stejně jako Okamura požaduje referendum. Dodnes však platí úzus, že v otázkách národní bezpečnosti by se nemělo používat. Doba je turbulentní a obavy z barbarského Putinova režimu jsou na místě.

Není to jen výstřel do vzduchoprázdna. Nejvyšší velení americké armády navrhuje v souvislosti s novou geopolitickou realitou vytvoření nových amerických základen ve východní Evropě.

 

Chtějí základny

„Mnozí naši evropští spojenci, zejména pobaltské země, Polsko a Rumunsko a jiní, jsou velmi ochotní zřídit permanentní základny,“ uvedl šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley. Na nich by rotovaly americké jednotky v rámci posílení východního křídla NATO.

Mnohem dál v těchto úvahách jsou Poláci, kde už působí zhruba šest tisíc amerických vojáků. Na Slovensku se (podobně jako v Pobaltí) formuje i předsunutá bojová skupina NATO s českou účastí, vyzbrojená nejvýkonnějšími raketovými systémy Patriot. Umožňují sestřelovat taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu a letouny.

Putin dosáhl svým šíleným postupem na Ukrajině nejen toho, že členské země NATO výrazně zvýší výdaje na zbrojení, včetně donedávna zdrženlivého Německa. Navíc se o členství v alianci letos přihlásí Finsko a Švédsko, kde se pod vlivem ukrajinské tragédie dramaticky obrátilo veřejné mínění.

Hysterie kolem radaru

Dnešním pohledem mohutných a rychlých změn zajištění evropské bezpečnosti působí někdejší zjitřená veřejná debata kolem amerického radaru v Brdech jako nesmyslná bouře ve sklenici vody.

Protiraketový deštník s obsluhou několika desítek vojáků měl chránit Evropu před balistickými raketami. Jednání o výstavbě zahájila Topolánkova vláda v roce 2007 a o dva roky později ji stornovala nová Obamova administrativa v rámci nepříliš obezřetných resetů vztahů s Putinovým Ruskem.

Mezitím se podařilo odpůrcům radaru vyvolat nevídanou hysterii. Proti jeho výstavbě bojovali komunisté. ČSSD chtěla zaštítit základnu aliancí NATO a referendum, přestože se o umístění radaru vážně hovořilo už za předchozích sociálnědemokratických vlád.

Nejagresivnější odpůrci amerických vojáků na našem území se však sešikovali pod hnutím Ne základnám, vědomě či nevědomě v roli „užitečných idiotů“ nahrávajících zájmům Kremlu.

Hnutí sdružovalo padesát krajně levicových, komunistických a antisemitských subjektů. Iniciativě vyjádřila podporu trockistická Socialistická solidarita, extremistický Komunistický svaz mládeže nebo antikapitalistické hnutí Revo, publikující články věnované „Vůdci dělnické revoluce, soudruhu Leninovi“.

Mezi další podporovatele patřily Socialistická organizace pracujících, Socialistická alternativa Budoucnost, Palestinský klub, Svaz palestinských studentů, Islámská nadace v Praze, Muslimská unie, Socialistický kruh, Levý blok, Společnost Julia Fučíka, Ostravský levicový klub a řada dalších.

Tehdejší mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Májíček vyjadřoval podporu teroristické organizaci Hizballáh. Její zástupci se spolu s mnoha ultralevicovými a komunistickými organizacemi z celého světa účastnili mezinárodních konferencí, jejichž tématem byl boj proti USA a otevřený antisemitismus.

Budíček

Sdružení Ne základnám neskončilo ani poté, kdy byl projekt radaru uložen k ledu. Po ruské anexi Krymu definitivně přiznalo barvu a otevřeně najelo na dráhu hlásné trouby kremelské propagandy. Stranou nezůstává ani dnes. Odmítlo průjezd kolony amerických vojáků přes naše území a vojenskou pomoc Ukrajině.

Posledním záznamem na webových stránkách Ne základnám je „Budíček“, zjevný apel k větší aktivitě kvůli úvahám o zřízení americké základny. Cestu ministryně obrany do Spojených států považuje za protiústavní.

„K paní Černochové a jejímu záměru USA základna v ČR a její cestě do USA budeme realizovat: kromě petic, kterých bude víc a svolané demonstraci Trikolórou k odmítnutí záměru vzniku základny USA v ČR, jsou navrhovány naší/vaší iniciativou další kroky. Sleduje se tím záměr, odpovědní byli informováni,“ uvádí doslova poněkud zvláštní text. Putinova pátá kolona má skutečně budíček.