Kontrola Kanceláře prezidenta republiky, jakým způsobem prováděla skartace tajných materiálů, potvrdila starší podezření. Hrad manipuloval s některými dokumenty v rozporu s pravidly a není to jeho jediná sporná kauza poslední doby.
Prezident Miloš Zeman po vojenské invazi na Ukrajinu otočil a ve shodě s vládou, jež nebyla jeho favoritem ve volbách, podporuje co nejtvrdší postup proti Putinově režimu. Definitivně se odpojil od značné části své voličské základny, jež nedokáže jeho obrat pochopit a má mu to za zlé.
Nepřesvědčil příliš ani své dosavadní odpůrce. Do ruského vpádu na území svrchované země devět let ve funkci prezidenta hájil zájmy Kremlu tak otevřeně, že si i v zahraničí vysloužil pověst Putinova blízkého spojence. I když lze jeho současný postoj ocenit a považovat za přiznání životního omylu, nesmývá z něj všechny problémy, jež se pojí s jeho minulostí a hradní enklávou.
Zemanovi muži
Zeman nijak nezasahuje proti svému nejbližšímu okolí, kolem nějž se vrší jeden skandál za druhým. Hlavní poradce Martin Nejedlý má neprůhledné vazby na vlivné kruhy ruské politické a ekonomické scény a dostal se do hledáčku domácích i zahraničních zpravodajských služeb. K vyrovnání s touto reputační zátěží rozhodně nebude stačit, jak se spekuluje, že ze svého mobilu stáhl Putinovu podobiznu.
Nejedlý nemá bezpečnostní prověrku, stejně jako druhá klíčová Zemanova postava, kancléř Vratislav Mynář. I když ji po něm prezident po svém prvním zvolení vyžadoval, po pěti letech marných pokusů na tento apel zapomněl. Důvod, proč Mynář prověrku nedostal, není znám. Na důvěryhodnosti osazenstva Pražského hradu to však nijak nepřidá.
Tento bezpečnostní problém se táhne celé Zemanovo funkční období a vyvřel na povrch i v posledních dnech. Národní Bezpečnostní úřad (NBÚ) v únoru na doporučení sněmovního bezpečnostního výboru kontroloval podezřelé hradní skartace. Vznikly pochybnosti, že se citlivé utajované dokumenty dostaly do rukou lidí bez příslušného oprávnění.
Nezákonná skartace
Následné policejní vyšetřování odhalilo nestandardní kroky při jejich zničení, což nyní potvrdili kontroloři NBÚ. Policie po Kanceláři prezidenta republiky vyžadovala zprávu BIS, popisující zapojení agentů GRU Miškina a Čepigy do explozí muničních skladů ve Vrběticích s miliardovými škodami a ztrátami na lidských životech.
Tato kauza měla rozsáhlé dopady na česko-ruské diplomatické vztahy, v jejichž důsledku zařadil Kreml Česko na seznam nepřátelských zemí. Vedla k vyhoštění desítek ruských diplomatů a vyřazení ruských firem z tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech.
Tajný dokument BIS se dostal k prezidentovi až s týdenním zpožděním po doručení. Vyšetřovatelé chtěli zjistit na základě snímání otisků prstů a DNA, zda se nedostal do nepovolaných rukou. Nelze ani vyloučit, že o něm byla vzhledem k tehdejším vřelým vztahům informována dotčená cizí mocnost.
Tradiční lži
Dnes se už nepodaří prokázat, kdo všechno měl třaskavou zprávu v ruce a kam případně doputovala. Za podivných okolností byla skartována mnohem dříve, než ukládá skartační řád. Není vysvětleno, proč se tak stalo. Tím spíše, že jde stále o živou kauzu. Jen stěží lze tento úkon odbýt poznámkou, že šlo o omyl.
Důvěryhodnosti tohoto aktu nepřidá ani tradiční mlžení a lži hradního aparátu. Kancelář od počátku tvrdí, že skartace proběhla v souladu se zákonem a následně fabulovala, že kontrola NBÚ nezjistila nic mimořádného.
Kontrolní výsledky hovoří o něčem jiném. Vedle 676 dokumentů z let 2013 až 2019 byly skartovány dva dokumenty z loňského roku. Mezi nimi inkriminovaná zpráva BIS, bez odůvodnění, a před uplynutím příslušné lhůty. Tento postup je nezákonný a podivné jsou i další okolnosti kauzy.
Mimořádná skartace byla zahájena na přímý pokyn kancléře Mynáře téhož dne, kdy ji nařídil. Proč proběhla tak narychlo, když šlo o běžný postup, jak tvrdí hradní kancelář?
Mynář následně odmítl závěry, že skartaci nařídil. Usvědčuje ho však zápis skartační komise, kde je uveden jako autor pokynu. Někdo tady lže. Kancléř, nebo jeho podřízení? Tato dezinformační mlha jen násobí podezření, že Hrad měl velmi dobrý důvod zprovodit tajný dokument ze světa.
Mynářův chráněnec
Není to však jediná Mynářová potíž poslední doby. Ředitel Lesní správy Miloš Balák, kancléřův podřízený a chráněnec, půjde na tři roky do vězení. Soud mu prokázal ovlivňování čtvrtmiliardové veřejné zakázky na zpevnění břehů vodní nádrže v Lánské oboře, kterou získala předem vybraná firma Energie.
Ve skutečnosti si zakázku sama ušila na míru, aby z tendru vyšachovala všechny zájemce. Podle zjištění policie upravila projekt tak, aby hradní správa fakturovala práce v řádu desítek milionů korun, které neprovedla.
Mynář celou dobu vyšetřování stál za Balákem, jenž zůstává ve funkci i po pravomocném rozsudku před nástupem do výkonu trestu. Takový postup zaměstnavatele je velmi neobvyklý a zavání mařením úředního rozhodnutí.
Stíhaný kancléř
Trestně stíhaný je i Mynář, což je jeden z důvodů, proč nedostal prověrku. Policie vyšetřuje okolností stavby kancléřova penzionu Malovaný. Bylo mu sděleno obvinění kvůli dotačnímu podvodu a poškozování finančních zájmů EU.
Občanské sdružení Chřibák ovládané Mynářem získalo dotaci 26 milionů korun na sportovní ubytovnu na kancléřově pozemku. Nedokončená stavba byla v rozporu s dotačními pravidly převedena na Mynářovu firmu Clever Management. Ta požádala o další dotaci 6 milionů korun. Z původní ubytovny se náhle zrodil Mynářův soukromý wellness penzion, což se nezamlouvá orgánům činným v trestním řízení.
Hradní suita, kolem níž se neustále víří prach podezřelých kauz a skandálů, je vizitkou hlavy státu. Pokud by chtěl Miloš Zeman učinit věrohodnější účtování se svou minulostí, měl by se zbavit Mynáře i Nejedlého. To však neudělá, činí pravý opak. Nejedlý je nedotknutelný, stejně jako Mynář, jehož kauzy bagatelizuje.
A ředitel Balák odsouzený kvůli manipulacím s veřejnými penězi? Nezaslouží si nic menšího, než prezidentovu milost. Zeman nikdy nepřekročí svůj stín. Potáhne to se svými pochybnými společníky až do ostudného a hořkého konce svého mandátu.
