V médiích a na sociálních sítích jsme svědky tradičních válečných projevů, jako je bombardování, ostřelování nebo dělostřelecká palba. Probíhá však ještě jiná válka – informační. Jaké má projevy v Rusku a na Ukrajině a jaké v České republice, se zabývají autoři podcastu Kecy a politika.
První měsíc informační války vyhráli jednoznačně Ukrajinci. Hlavně tím, že vsadili na digitální svět, využívali amatérských videí, která se nebáli vyvěšovat na oficiálních stránkách vlády. Ale hlavně: pro jedny informování, pro jiné možná válečná propaganda nebyly zaměřeny jen dovnitř Ukrajiny, ale pro celý svět.
Podpořte autory a předplaťte si podcast Kecy a politika, který obsahuje odpovědi na dotazy fanoušků a další bonusy >>>
Zato Rusové začali hned od počátku omezovat sociální sítě a sérií tvrdých zákonů umlčeli všechna kritická média. Nad vším stál cenzurní úřad Roskomnadzor. Hlavními interprety války se stal vládní mluvčí Peskov a mluvčí ministerstva zahraničí Zacharovová. Propaganda byla zaměřena hodně dovnitř Ruska a neměla tradiční ofenzívu. Připomínala Sovětský svaz koncem osmdesátých let.
Třešničkou na dortu je srovnání toho, jak se chová ukrajinský prezident Zelenskyj a ruský Putin. Pohled na ně připomíná situaci, když se začátkem šedesátých let minulého století ve Vídni sešel nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov a mladý a dynamický americký prezident John Kennedy. Svět včerejška a svět zítřka, chtělo by se dodat.
Prvních čtrnáct dnů války byla česká proruská scéna úplně opařená a defenzívní. Podíl na tom mělo prohlášení jednoho z jejích lídrů, Miloše Zemana, že odsuzuje ruskou agresi a Putin je šílenec. Tato scéna sahající od SPD přes Trikolóru až po krajní levici a ANO najednou oněměla. Zemanův projev sehrál v prvních týdnech války klíčovou roli a proruská scéna se musela přeformátovat.
Režisér podcastu Kecy a politika Martin Bartkovský soudí, že hlavní zlom nastal už před rokem, kdy na veřejnost pronikly informace, že ruská Hlavní správa rozvědky (GRU) vyhodila do povětří muniční sklad ve Vrběticích. V reakci na to vykázala česká strana většinu ruské ambasády z Prahy a dalších měst. Bartkovský soudí, že ochlazení vztahů mezi Ruskem a Českem znamenalo omezení penězovodů, a tím utlumení aktivit dezinformačních webů v českých zemích. Dnešní defenzíva proruských webů je dalším článkem tohoto řetězu.
Autoři podcastu vyvracejí mýtus, že v Česku došlo k zablokování dezinformačních webů. Je proto směšné, když se tito představitelé dnes stylizují do role pronásledovaných disidentů. Když si člověk tyto weby hledá, záhy zjistí, že i po jejich odstřihnutí od domén s koncovkou cz dnes fungují dál, buď s koncovkou info, nebo eu.
Jako hoax měsíce autoři podcastu Kecy a politika označili tvrzení AE News, že premiér Petr Fiala v Kyjevě na návštěvě prezidenta Zelenského vůbec nebyl a že jde o montáž za zataženým zeleným závěsem. Tohle už jsou věci mimo chápání.
Autoři podcastu Kecy a politika se rovněž shodli, že v této informačně zmatené době, kdy informování a propaganda splývají, je klíčová role opinion leadrů. Tedy lidí, kteří jsou autority ve svém oboru a část veřejnosti je přijímá s obdivem pro úspěchy v některém z jejich oborů.
Když se však tito lidé mají vyjádřit k politické situaci a učit oddělovat informace od lží, úplně selhávají. Takovým příkladem je zpěvák Jaromír Nohavica nebo režisér Igor Chaun. Je správné, že tito lidé mají možnost se svobodně vyjadřovat. Rozhodně by neměli zapomínat, že v těchto týdnech umírají na Ukrajině tisíce lidí a pumy, které tam dopadají, nejsou americké, ale ruské. Nevědět to nebo zlehčovat celou tuto situaci znamená plivat na hroby těchto ubožáků.
