nahoru

Justiční omyly a politické procesy: Kauza generála Halenky a Šlachtova destrukce bezpečnostních složek

Jiří Sezemský 8. března 2022 • 15:10
Justiční omyly a politické procesy: Kauza generála Halenky a Šlachtova destrukce bezpečnostních složek
foto: ČTK

Zproštění obžaloby bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové v kauze nákupů letounů CASA je symbolem omylů, jichž se může dopustit justiční mašinérie. Není to poprvé, kdy takto končí zpočátku enormně medializovaný případ. V galerii Reflexu Justiční omyly a politické procesy přinášíme výběr podobných kauz uplynulého desetiletí.

Městský soud v Praze v prosinci 2018 nepravomocně zprostil obžaloby brigádního generála Vladimíra Halenku v kauze obchodů s nepotřebným vojenským materiálem. Konstatoval přitom selhání orgánů vyšetřovatelů bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty a pražských vrchních žalobců Lenky Bradáčové. Halenkovo stíhání bylo po sedmi letech definitivně zastaveno letos v lednu.

Velká armádní kauza

Kauza začala razií detektivů Šlachtova útvaru v březnu 2015 na ministerstvu obrany a Generálním štábu Armády ČR kvůli podezření z příliš levného výprodeje armádních dílů skupině podnikatelů. Údajně přitom vznikla škoda státu v řádu desítek milionů korun.

Na „organizované trestné činnosti“ se měl podílet ředitel Sekce podpory ministerstva obrany, brigádní generál Vladimír Halenka. Policejní zásah ho zastihl ve čtyři hodiny ráno, když do jeho bytu vtrhlo šestičlenné komando.

Halenka a další tři manažeři resortu byli obviněni z trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby, hrozilo mu pět let vězení.  

„Orgány činné v trestním řízení v této věci naprosto selhaly. My jsme nedošli k závěru, že by byla způsobena jakákoliv škoda. Stejně tak nebyl zjištěn žádný úmysl škodu způsobit,“ zdůvodnila rozsudek soudkyně Městského soudu v Praze Blanka Bedřichová.

Manipulace u soudu

Tento neúspěch umocnilo zjištění, že v přípravném řízení docházelo k manipulacím. Podle soudkyně měla obžaloba zatajovat důkazy včetně znaleckých posudků, svědčících ve prospěch obžalovaných, a policisté zkreslovali některé odposlechy.

Brigádní generál Halenka, dvojitý válečný veterán a majitel mnoha vyznamenání, reprezentant České republiky při NATO, musel opustit funkci. Nebylo mu dovoleno odjet na studia do USA, kam byl pozván americkou stranou.

Téměř tři roky byl držen mimo službu, aby byl nakonec z armády vyhozen ještě před zahájením soudního řízení. Toto chování jde na vrub tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (ANO).

„Já jsem se bohužel potkal s policistou, tak státním zástupcem, kteří se řídili nějakou svojí utkvělou představou, že musejí někoho dostat do tepláků. A proto udělali všechno, byť za cenu svého vlastního nezákonného jednání,“ komentoval svoje osvobození Halenka.

Halenka nebyl sám

Tato „velká armádní kauza“, jak ji tituloval Babišův tisk, zasáhla i jednoho ze šesti hlavních auditorů NATO Jana Vylitu. Podle policie měl být součástí Halenkovy „organizované skupiny“, podvodně obchodující s náhradními díly.

Vylita strávil noc v cele předběžného zadržení, po výslechu však nebyl ani obviněn a vyšetřovací orgány už o něj neprojevily zájem. Přesto musel kvůli podezření z trestné činnosti odejít z centrály NATO. Přišel o bezpečnostní prověrku, přičemž soud později rozhodl, že neprávem.  

Kauza generála Halenky je symbolickou špičkou ledovce Šlachtova speciálního zájmu o destrukci bezpečnostních složek. Jeho cílem byli jejich vysoce postavení funkcionáři, aniž předkládal pádné důkazy, že se něčeho dopustili.

Další Šlachtovy cíle

Obětí Šlachtovy kauzy Vidkun, zaměřené proti skupině olomouckých policistů, podnikatelů a politiků, se stal bývalý ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Milan Pospíšek. Jeho jméno se údajně objevilo v policejních odposleších a krátce poté odešel z policie. Z ničeho nebyl obviněn.

Pod silný mediální tlak se dostal v červnu 2016 policejní prezident Tomáš Tuhý krátce poté, co Robert Šlachta opustil policii na protest proti policejní reorganizaci. Šlachtův spolupracovník z ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek ho lživě obvinil z vynášení informací o policejní razii, což následně nebyl schopen doložit u soudu.

V únoru 2018 vyzval tehdejší premiér v demisi Andrej Babiš ředitele GIBS Michala Murína k rezignaci. Když se Murín vzepřel a na Babišovo vydírání veřejně upozornil, byl masivně skandalizován s využitím úniků z policejních protokolů ÚOOZ. Murín nebyl z ničeho obviněný, nicméně odstoupil ze zdravotních důvodů.

V Babišově zájmu

Jiří Komárek, oceněný Nadačním fondem proti korupci Karla Janečka, figuroval i v nevybíravém nátlaku na hlavního vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila. Komárek ho chtěl v lednu 2018 kompromitovat kvůli „pochybným vazbám“ před druhým vydáním Andreje Babiše k trestnímu stíhání na Mandátovém a imunitním výboru.

Nakonec nebyl zproštěn mlčenlivosti a kritizovala ho i Lenka Bradáčová, což mu nebránilo v očerňování Nevtípila v médiích. Babiš o jeho nedoložené spekulace opíral svoji obhajobu, že jde o účelový útok.

Šlachtovo torpédování bezpečnostních složek státu, jež nejednou vedlo k profesní likvidaci nevinných a poškození jejich zdraví, je čítankovou ukázkou zasahování do oblastí, které nespadaly do kompetencí jeho útvaru.

S posvěcením spřízněné skupiny pražských a olomouckých vrchních žalobců raději řešil citlivé politické kauzy, než metanolovou aféru s padesáti oběťmi na životech, nebo organizovaný zločin ruskojazyčných mafií.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější