nahoru

Jefim Fištejn: Ruské šachy v Kazachstánu

Jefim Fištejn 13. ledna 2022 • 06:15
Jefim Fištejn: Ruské šachy v Kazachstánu
Jefim Fištejn: Ruské šachy v Kazachstánu
• foto: 
Profimedia.cz

Spisovatel Alexandr Solženicyn nazýval Kazachstán měkkým podbřiškem Ruska. Měl na mysli zásadní význam, který středoasijská země má pro svého ruského souseda. Jak ovlivní tento vztah potlačení tamních protestů a jaký je mezinárodní kontext?

Nemá valného smyslu hledat příčiny faktického palácového převratu, který se před našima očima odehrál v Kazachstánu, ve „zvláštnostech národního lovu“ – v národohospodářských nerovnostech, etnických poměrech či v klanovém uspořádání společnosti. Nelze pochopit průběh a povahu událostí mimo kontext velmocenských zájmů Ruska.

Ať už se jedná o umnou hybridní provokaci Kremlu, nebo o šikovné využití živelných protestů k vlastním cílům, výsledek přijde nastejno: Rusko si nenechalo ujít okno příležitosti k opětovnému vtažení Kazachstánu do sféry svého výlučného vlivu. A to znamená, že odteď o těžbě a exportu obchodně zajímavých nerostných surovin, o osudu kosmických zařízení v Bajkonuru nebo o mezinárodních svazcích Kazachstánu se bude opět rozhodovat v Moskvě.

Kremelská loutka

Západ v poslední době investoval horentní částky do slibné kazašské ekonomiky – jen Spojené státy vložily odhadem přes 65 miliard dolarů. Správcem dluhů se tím pádem stává Moskva. Hrubým odstavením stoupenců předchozího režimu od moci, nezvykle krvavým potlačením původně nevinných protestů a pozváním cizích intervenčních sborů do země si nový prezident Tokajev za sebou, jak se říká, spálil mosty.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější