Uvádění ministrů do funkcí: Petr Fiala (ODS) uvádí do úřadu ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) po Aleně Schillerové (za ANO) (17.12.2021)

Uvádění ministrů do funkcí: Petr Fiala (ODS) uvádí do úřadu ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) po Aleně Schillerové (za ANO) (17.12.2021) Zdroj: Vláda ČR

Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura na první tiskové konferenci.
Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura na první tiskové konferenci.
Ministr financí Zbyněk Stanjura na první tiskové konferenci po uvedení do úřadu.
Tisková konference po jednání vlády: Premiér Petr Fiala (ODS) (22.12.2021)
Premiér Petr Fiala (ODS) během rozhovoru pro Blesk (20.12.2021)
9
Fotogalerie

Skončí EET, sníží se daně, plánuje vláda a ještě chce ušetřit. Přehled změn, co čekají rozpočet

Stabilizace veřejných financí figuruje v programu nové pětikoaliční vlády jako úplně nejvyšší priorita. Vládní strany ale před volbami často schytávaly kritiku za to, že ohledně rozpočtu jsou jejich plány až moc idealistické a nerealizovatelné. Co přesně Fialův kabinet plánuje udělat s rekordně deficitním státním rozpočtem v době pořád nekončící epidemie covidu?

Do nového roku vstoupí vláda v rozpočtovém provizoriu. Návrh státního rozpočtu Babišovy vlády sněmovna neodhlasovala, nový šéf financí Stanjura chce během ledna rozpočet narychlo upravit a ušetřit asi sto miliard. Během volebního období se však vláda chce přiblížit co nejvíce vyrovnanému rozpočtu, přitom nezvyšovat daně a valorizovat různé další státní výdaje včetně starobních důchodů.

To vše dohromady se zdá mnoha ekonomům nereálné a vláda se dle nich nezvládne držet svého programu. Úspory má zajistit jen osekání běžných výdajů na provoz státu, vláda přitom však počítá se zvyšováním rozpočtu obrany a školství, pokračovat má i růst platů učitelů. Asi by se nyní hodila oblíbená otázka pravicových politiků a ekonomů – a kde na to vezmeme?

Stejně jako u důchodové reformy, dopravy a krize dostupnosti bydlení, i u stabilizace státního rozpočtu přinášíme deset nejdůležitějších konkrétních kroků, které vláda plánuje. Nezahrnujeme tedy spíše obecné vize jako zodpovědné hospodaření, ale jen konkrétní kroky, u kterých půjde vyhodnotit, zda je vláda v praxi realizuje.

  • zvýší se limit pro povinnou registraci DPH ze současného milionu na 2 miliony KČ
  • Česko co nejdříve splní Maastrichtská kritéria pro zavedení Eura
  • 10 % státního rozpočtu budou tvořit kapitálové (investiční) výdaje
  • pro daňovou slevu na poplatníka se zavede zákonná valorizace dle inflace, podobně jako funguje u důchodů
  • sociální pojištění zaměstnavatelů se sníží o 2 procentní body
  • pro částečné úvazky se sníží odvody na sociální pojištění
  • vláda zavede tzv. daňovou brzdu
  • platby za pečovatelské služby bude možné si odečíst z daní
  • pro platbu daní vznikne jednotné inkasní místo v rámci portálu Moje daně
  • vláda zruší EET a upraví parametry kontrolního hlášení pro živnostníky

Pokrok u vládních plánů v oblasti veřejných financí zhodnotíme jednou ročně. Splnění Maastrichtských kritérií je zřejmě cíl až pro konec volebního období, celkem brzy však vláda může provést třeba některé drobnější daňové změny.