„Nebyl to dobrý rok,“ zahájil prezident Miloš Zeman vánoční poselství, jež nemělo nikoho „konejšit“ a „hladit“, což se podařilo. Nacházíme se sice ve složité době a nemá smysl ji lakovat narůžovo. Zeman však místy vytváří virtuální realitu a jím nabízená řešení jsou sporná, až nereálná.
Stalo se už tradicí, že Zeman vystoupil s vánočním poselstvím dva dny po Štědrém dni. U současné hlavy státu nelze očekávat, že by se pokoušela vzbudit v lidech kladnou motivaci, naději či víru v lepší budoucnost. Nejinak tomu bylo i v letošním rozporném projevu, poznamenaném i špatně skrývanou frustrací z voleb. Jediná pozitivní změna proti minulosti spočívala ve vynechání vulgárních výrazů na adresu svých oponentů.
Kapitulace NATO?
Zeman se hned v úvodu při hodnocení letošního roku vymezil vůči údajné „kapitulaci“ NATO v Afghánistánu, jež prý způsobila zhoršení celosvětové situace. „Tento afghánský Mnichov zřejmě povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu, ale především ke zvýšenému riziku nových teroristických útoků a to i v Evropě,“ věští prezident.
Vinit Severoatlantickou alianci z komplikované situace v Afghánistánu po opuštění spojeneckých vojsk je nefér. Neexistuje nějaké „abstraktní“ vzdálené NATO, Česká republika je jeho součástí, a přičítat mu hrozící nárůst migrace a údajných teroristických útoků v Evropě je absurdní.
Hlavní úkol eliminovat Al Kajdu byl splněn a Spojené státy avizovaly stažení svých vojsk dlouhodobě. Zeman dříve kritizoval postup spojenců na Blízkém východě v časech „arabského jara“, jakožto nerealistického vývozu demokracie do islámských zemí, a v případě Afghánistánu dělá výjimku.
Bidenova administrativa, navazující na rozhodnutí svých předchůdců, zaslouží kritiku za nezvládnutou logistiku ústupu, nikoli za samotný odchod ze země, jakkoli se nenaplnila možná příliš idealistická očekávání.
Zeman kritikou západní aliance umně odvedl pozornost od stále agresivnějšího chování Ruska na ukrajinských hranicích a od Putinova zneužívání plynové krize. Podíl východních mocností na zhoršené bezpečnostní situaci nezmínil, přitom může mít dalekosáhlejší dopady, než odchod aliančních vojsk z Afghánistánu.
Pro povinné očkování
Prezident jedním dechem pochválil končící Babišovu vládu a současně ji zkritizoval za skluzy ve výstavbě jaderných bloků a neúsporný státní rozpočet. U Fialova kabinetu se znovu pozastavil nad odborností některých ministrů, jakoby už zapomněl na „experty“ ve vlastní vládě (Gross, Tvrdík, David, Bašta, Březina…)
Zeman vzápětí vypíchl tři hlavní úkoly pro Fialovu vládu: „Potlačit pandemii, vyrovnat se s energetickou krizí, tedy především s růstem cen energie, a samozřejmě i úkol stabilizovat státní rozpočet,“ uvedl a vzápětí nabídl svoje řešení.
Zopakoval, že pandemii nejjednodušeji potlačí povinná vakcinace. „Povinné očkování existuje v případě celé řady nemocí a není tedy důvod, abychom k těmto nemocem nepřiřadili i koronavir,“ uvedl a znovu se vymezil proti antivaxerům. Jelikož se mnozí rekrutují z jeho voličské základny, dává tím otevřeně najevo, že už jejich názory vzhledem ke končící prezidentské misi nebere vážně.
„Ti, kdo vyjadřují názor, že svoboda je očkováním ohrožena, by zřejmě v případě, kdy by se sebevrah chystal vyskočit z okna, tohoto sebevraha nezadrželi, protože by respektovali jeho svobodu volby a tím i jeho smrt,“ řekl Zeman.
Povinné očkování pro všechny obyvatele je diskutabilní. V Evropě k němu přikročili zatím pouze v Rakousku, přičemž hlavním problémem je jeho vymahatelnost. Nyní nejde o postoje militantních odpůrců, kteří v těchto scénářích vidí přízrak totality, ale o míru státní intervence, která musí mít nějaké hranice.
Pozdní kritika Green Dealu
Zeman se vymezil vůči evropské strategii Green Deal, ovlivňující současný růst cen energií. Není sice jediným důvodem, ale plánovaná dekarbonizace může skutečně dramaticky zasáhnout do životní úrovně mnoha lidí, pokud nebude přiměřená místním podmínkám.
„Máme-li tento nárůst alespoň zmírnit, musíme se vyvázat z takzvaného Zeleného údělu pro Evropu,“ navrhuje Zeman, aniž by nastínil cestu, jak toho dosáhnout. Ke strategii Green Deal se už loni přihlásila Babišova vláda a tehdy ji Zeman za tento krok nekritizoval. Nevyzýval ji k vetu a vyjednání výjimek, ani k boji za uznání jádra jako čistého bezemisního zdroje.
Dotažení tohoto úkolu čeká až na Fialovu vládu, jež byla postavena před hotovou věc. Oficiálně se vyvázat z Green Dealu by znamenalo „vyvázat“ se z EU, což by naši ekonomickou situaci vzhledem k obchodní provázanosti neulehčilo, ale naopak zhoršilo. Zeman sice varuje případně, ale příliš pozdě a populisticky.
Je však možné jednat s evropskými spojenci o zmírnění či zrušení nejrizikovějších dopadů na domácí průmysl a společnost, a usilovat o citlivější přizpůsobení těchto ambiciózních plánů místnímu prostředí.
Dramaticky zvýšit daně?
Zeman si jako třetí úkol neodpustil svůj tradiční evergreen. „Veřejně jsem říkal, že návrh státního rozpočtu, tak jak byl předložen, považuji za nedostatečně proinvestiční a nedostatečně úsporný. A uvažoval jsem o tom, že ho budu vetovat,“ zopakoval svoje slova z konce srpna.
„Kdyby došlo ke zrušení všech daňových výjimek, ušetřilo by to 380 miliard korun, což je téměř tolik jako odhadovaný deficit státního rozpočtu. Měli bychom tedy vyrovnaný rozpočet a nezadlužovali bychom budoucí generace,“ uvedl prezident.
Takto jednoduché to nebude a nejen kvůli lobbistům, kteří si výjimky vybojovali. Pokud by vláda zrušila daňové výjimky, včetně daňových slev na poplatníka a děti, prakticky o stejný objem by stouply daně. Je záhadou, proč Zeman tento „detail“ svého plánu nezmiňuje.
O rušení desítek daňových výjimek se pokoušela předchozí pravicová vláda, ale kompenzovala je nově zavedeným daňovým paušálem, jinak by se škrty ve výjimkách projevily v peněženkách občanů a mnoha podnikatelů. Nakonec k tomu nedošlo.
Zemanovi je to možná už jedno. I proto asi na závěr svého vystoupení sdílel dva citáty, s nimiž lze souhlasit. První je od Aloise Rašína. „Blaho republiky budiž naším nejvyšším zákonem.“ A druhý je od Johna Kennedyho: „Neptejte se, co vaše země může udělat pro vás. Ptejte se, co vy můžete udělat pro svoji zemi.“
Škoda jen, že se jimi neřídil.
