Právo na rovnost zbraní a spravedlivý proces patří k základním atributům právního státu. Proti občanovi, který uvízne v soukolí trestního řízení jako obviněný, přípaně obžalovaný, stojí celý státní aparát výkonné moci – tedy policie a státní zastupitelství. S prakticky neomezenými prostředky a pravomocemi, které mohou omezit ústavní právo dotyčného na soukromí, jako je sledování, domovní prohlídky či odposlech. Občan má vedle sebe jen advokáta, který mu radí, jak se bránit. Proto se nesmí rozhovory mezi advokátem a jeho klientem odposlouchávat a ani jinak monitorovat. Každé porušení tohoto ústavně zaručeného práva je proto nutné brát nesmírně vážně.
Nedávno přitom vyšlo najevo, že s povolením soudce Městského soudu v Brně docházelo po dobu šesti měsíců ke sledování a odposlouchávání deseti výslechových cel ve vazební věznici Brno-Bohunice. Jedná se o zjevné porušení práv garantovaných mezinárodními smlouvami a Listinou základních práv a svobod, a navíc to bylo učiněno institucionálním postupem osob, jimž je uloženo hájit zákon a které si musely být vědomy nelegálnosti svého postupu. Vedle soudce brněnského městského soudu, který odposlech nařídil, se jedná o detektivy Generální inspekce bezpečnostních sborů a dozorujícího státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kteří návrh na odposlech soudem podali.
V celém případě šlo o to, že GIBS začala sledovat vyšetřovatele kauzy machinací s obecními byty v Brně.Vyštřovatel, který je dnes rovněž stíhán, za podezřeých okolností chodil vyslýchat bývalého starostu, ktetý je v Brně–Bohunicích vazebně stíhán. Problém byl ale v tom, že nikdy nebylo dopředu jasné, která z deseti výslechových cel bude zrovna volná, a tak detektivové z GIBS odposlouchávali všechny. V době, kdy GIBS oba sledovala, z nich měly být pořizovány obrazové, zvukové a jiné záznamy, a to přesto, že v nich běžně probíhaly rozmluvy a porady mezi obhájci a obviněnými, tedy přesně to, co trestní řád výslovně zakazuje.
Postup OČTŘ a soudu zkritizovala již i Česká advokátní komora. „Státní zástupce i soudce si v daném případě se znalostí, jak probíhají rozmluvy obhájců s obviněnými ve vazbě, zcela jistě museli být vědomi, že takovýmto sledováním budou monitorovány stovky rozmluv obviněných s obhájci, které s věcí vůbec nesouvisí, a přesto takový postup státní zástupce navrhl a soudce umožnil,“ konstatovala.
Všechny odposlechy mezi obhájcem a klientem musí být zničeny, případně přerušeny, pokud se policie z odposlouchávaného zařízení dozví, že probíhá hovor mezi obhájcem a klientem. Problém je, že neexistuje zpětná kontrola, zda se tak skutečně stalo. Nikdy tak nelze vyloučit, že si policie nejprve odposlech přehrála, a až poté jej zničila, což je obecný problém policejních odposlechů. V jednom případě nejenom že nebyly takové odposlechy zničeny, ale byly dokonce zařazeny do soudího spisu. A to se pořád ještě bavíme o telefonních odposleších, kde střihnutí není tak složité. Jak lze ale ověřit likvidaci prostorových odposlechů z deseti míst současně?
Podle oslovených advokátů si lze rovněž těžko představit, že by přímo ve věznici seděl někdo, kdo by zapínal a vypínal odposlechy v konkrétní výslechové místnosti jenom při návštěvě vyštřovatele, o kterého měla GIBS zájem. Nemluvě o tom, že ten mohl přijít na výslech i s obhájcem. Byly by odposlechy vypnuty, kdyby se potřeboval s klientem domluvit bez účasti policejního orgánu?
Podezřelé je už samo mlčení vedení věznice, které s výmluvou, že případ je veden v režimu důvěrné, odmítlo ČAK sdělit i takovou triviální informaci, kolik porad advokátů s kliety se za onoho půl roku v bohunické věznici vedlo. Mlčí i GIBS a VSZ Olomouc, které se zatím raději nezmohly ani na prosté konstatování, že ve věci postupovaly tak, aby nebyl porušen zákon. Představenstvo Komory proto samo vyzvalo advokáty, kteří se v dotčeném období účastnili porad s klienty ve vazební věznici v Brně-Bohunicích, aby o této skutečnosti informovali tajemníka, a rovněž se obrací na parlamentní sněmovní komisi pro kontrolu odposlechů s podnětem k prošetření celé záležitosti. Podle člena komise, poslance Marka Nováka (ANO) jde o závažné pochybení Městského soudu v Brně. Proto by se jím měla parlamentní stálá komise pro odposlechy věnovat bez odkladu již na své první schůzi hned po volbě svého vedení. Na jednání by měli být také přizvaní představitelé ČAK, Ministerstva spravedlnosti a státního zastupitelství.
Zároveň podalo vedení ČAK podnět ministru spravedlnosti k prošetření věci a k případnému zahájení kárného řízení s dotčenými představiteli justice. Jde o natolik závažnou věc, že by ji měl nový ministr spravedlnosti co nejrychleji řešit a připravit i případné legislativní návrhy, které by podobné excesy vyloučily už na samotném počátku.
