Prezident Miloš Zeman v rozhovoru v nedělní Partii pozměnil aranžmá. Nezdržel se sice tradičních výpadů proti oponentům, ale proti minulosti se více vymezoval proti odcházející vládě Andreje Babiše. Jeho osobní rezignaci fakticky označil za hlavní důvod nástupu nové vládní garnitury.
Prezidentovo vystoupení nevybočilo z obvyklého arogantního rámce, což signalizuje jeho zlepšený zdravotní stav. Některé výroky však stojí za zaznamenání. Poprvé se vyjádřil k situaci krátce po volbách, kdy proti všeobecnému očekávání padla Babišova vládní většina. Hnutí ANO skončilo druhé na pásce počtem hlasů, ale při přepočtu dostalo o mandát víc než vítězný blok SPOLU. Na vznik vlády to ale nestačilo.
Babiš nechtěl bojovat
Zeman potvrdil Babišova slova, že mu ještě krátce po volbách bez ohledu na volební výsledek nabízel sestavení vlády. Babiš však tuto šanci nezvedl a prezident ho nepřímo označil za zbabělce, který utekl z boje.
„Andrej Babiš mě překvapil. Já bych dostál svému slibu a jmenoval bych premiérem vítěze voleb, tedy právě jeho. On veřejně prohlásil, že to nereflektuje, tak jsem jmenoval toho, kdo byl druhý na pásce, tedy pana Fialu. Ukázal se jako člověk, který nechce bojovat a předčasně rezignoval,“ prohlásil Zeman.
Tento výrok „generála po bitvě“ předjímá, že prezident nemohl konat jinak než jmenovat pětikoalici. Může ale signalizovat i hlubší plán, pokud by Zemana nezradil zdravotní stav a nebyla nutná akutní hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici.
Leccos naznačují úvahy hradního okruhu, který si ještě krátce po volbách pohrával s myšlenkou, že Babiš bude podle původních dohod jmenovaný premiérem. Mohl by klidně vládnout několik měsíců bez důvěry a připravovat se na prezidentskou kampaň.
Mezitím by mohl zvládnout několik nevratných kroků, jako je definitivní odstranění Michala Koudelky z čela BIS, což je pro Zemanovo okolí největší hrozba. Současně by se mohl pokoušet s přispěním Hradu rozlomit pětikoalici. Jednou ze zvažovaných variant byla Zemanova abdikace někdy na jaře příštího roku ze zdravotních důvodů a vyslovení podpory Babišovi v předčasných prezidentských volbách.
Hradní hry nevyšly
Tahle vážně míněná hra, i když naprosto obskurní, teď nevyšla. Dnes je Babiš v těchto kruzích zatracen s puncem nespolehlivého spojence. Tím spíše, že se připojil k útoku na Zemanovy chráněné spolupracovníky Mynáře a Nejedlého. Zemanova osobní podpora Babišovy prezidentské kandidatury je nyní nejistá.
O chladných vztazích šéfa ANO s hradní kamarilou svědčí nedávný rozhovor kancléře Vratislava Mynáře pro Mladou frontu DNES (10. 12. 2021). Vyjádřil se v něm i ke konfrontaci, kdy byl kvůli policejnímu vyšetřování a možnému zneužívání svých pravomocí vyzýván k rezignaci.
„Trochu mě překvapily ty zkazky a vyjádření, třeba i od pana premiéra Babiše, který mě vyzýval k odstoupení s tím, že mě odvolá, pokud na něj přejdou kompetence. Nebo pokyn k odebrání diplomatického pasu Martinu Nejedlému. Nechtěl bych se k tomu moc vyjadřovat, ale myslím, že to o těch lidech něco vypovídá,“ uvedl Mynář, což jistě rezonovalo i v Zemanově náhledu na proměnu politické krajiny.
„Babišova“ energetická chudoba
Zeman se v rozhovoru vymezil vůči dekarbonizační strategii Green Dealu. Dnes se projevuje na současném zvýšení cen elektřiny, i když prezident vynechal podíl Putinova manévrování a vydírání s dodávkami plynu.
„Jestli něco vyčítám minulé vládě, tak je to, že zpomalila tendr na výstavbu nejenom Dukovan, ale i Temelína, a tím nás odsoudila k energetické chudobě,“ uvedl. Mezi řádky lze vyčíst, že jí vyčítá i vyřazení ruských a čínských firem z tendru, což je z jeho pohledu další rest, který nepůjde po volbách napravit.
Přestože jsou výhrady k některým oblastem Green Dealu oprávněné, jelikož zatím nezobrazují rozdílné dopady na členské země EU, zněla by Zemanova kritika věrohodněji, kdyby s ní nepřišel, podobně jako Babiš až „s křížkem po funuse“.
Prezident se k ní nevyjadřoval v době, kdy ji premiér Babiš opakovaně odsouhlasil se všemi unijními vládami, jelikož patrně nechtěl svého favorizovaného spojence oslabovat před volbami. Dnes to zní od přesvědčeného eurofederalisty Zemana poněkud licoměrně.
Zeman také vysvětlil, proč nakonec neblokoval jmenování Jana Lipavského. Premiér Fiala se osobně zaručil, že se bude ministr zahraničí chovat v souladu s programovým prohlášením vlády, „což znamená udržení strategického partnerství s Izraelem a podpora V4. Pan Fiala mě také ujistil, že žádné sudetoněmecké dny v Česku nebudou,“ uvedl prezident.
Předpoklad dodržovat koaliční program ovšem automaticky platí pro všechny ministry a je limitem jejich účasti ve vládě. Proto bylo vytváření atmosféry, že ministr povede nějakou izolovanou zahraniční politiku proti vůli vlády, poněkud nadnesené. Tím není vyloučeno osobní selhání jakéhokoli člena vlády a personální výměny, to ukáže čas.
Msta antivaxerů za bezvýznamnost
Zeman se v rozhovoru překvapivě ostře vymezil proti stále hlasitějším odpůrcům očkování, zpochybňujícím nejen „experimentální“ vakcinaci, ale i další proticovidová opatření. „Myslím si, že lidé, kteří chodí na demonstrace, se mstí za svoji bezvýznamnost,“ odtušil prezident.
Měl tím na mysli zástupce politických subjektů, které propadly ve sněmovních volbách a dnes usilují ostrou antivaxerskou rétorikou a přepjatým varováním před nastupující totalitou o zviditelnění. Patří mezi ně třeba Volný blok Lubomíra Volného (1,3 procenta hlasů), Chcípl pes (0,4 procenta), Švýcarská demokracie Soni Pekové (0,3 procenta) nebo Aliance národních sil Adama B. Bartoše (0,2 procenta).
O čem to vše vypovídá? Zeman se na konci mandátu částečně odpojil od své voličské základny a uznal porážku svých „vyvolených“. Potvrdil však, že byl ochoten s Babišem hrát hazardní partii, přestože pro ni neměl dostatek hlasů. Dnes se alibisticky vyviňuje, že neměl jinou možnost, jelikož Babiš jako potenciální spoluhráč selhal. Chce tím jen odvrátit pozornost od skutečnosti, že měl sám po volbách v rukou cinknuté karty.
