Když před necelými dvěma lety odhalovali Češi v sibiřském Tajšetu pomníček odvlečenému legionáři, generálovi Sergeji Vojcechovskému, nešlo by to bez místního učitele pana Ženi a Memorialu, pro který léta pracoval. Kremlu je ale tohle sdružení ruských nevládních neziskových organizací trnem v oku.
Učitel Žeňa znal díky práci v Memorialu pohřebiště v lesích, kde kromě dalších vězňů gulagu našel v roce 1951 místo posledního odpočinku i generál. Také českému veteránu druhé světové války Vasilu Tymkovičovi pomohla databáze Memorialu čítající na tři milióny jmen alespoň trochu objasnit osud jeho otce, jejž v roce 1946 odvlekla z domku v zakarpatské vesnici tajná policie NKVD. Ví se, že Jiří Tymkovič dostal sedm let pracovního tábora, kde jeho stopa rovněž mizí.
Odvlečení, popravení
To jsou jen dva případy, kdy Češi využili potenciálu ruského hnutí Memorial. A je jich mnohem víc. Ať už při pátrání po lidech odvlečených z republiky po osvobození Rudou armádou v roce 1945, tak už v hledání stop po popravených krajanech v Rusku. Obyvatelé Ruska i celé Evropy se pak díky Memorialu mohou dozvědět, jak skončili jejich příbuzní, kteří se stali oběťmi represí. Jenže teď se nad touto organizací stahují mračna.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
