nahoru

Piráti jdou do vlády, radikální křídlo prohrálo a všichni je vítají. Na jak dlouho?

Oliver Adámek 16. listopadu 2021 • 10:00
Piráti jdou do vlády, radikální křídlo prohrálo a všichni je vítají. Na jak dlouho?
foto: Blesk:Michal Protivansky/CNC

Po prodlouženém pirátském hlasovacím víkendu je konečně jasno – v nové vládě bude pět stran, Piráti vyjednaná tři vládní křesla berou. Podle někoho budou nadbyteční a pravicovější zbytek kabinetu je nechá akorát vydusit a nic svého si neprosadí. Zapomíná se ale, že odejít můžou kdykoli. A taky že s nimi bude mít vláda silnější výchozí pozici.

Pro vstup do vlády nakonec hlasovalo 82,1 % hlasujících členů strany. Zapojilo se jich rekordně mnoho, 90,7 % členské základny, nejvíc v dějinách partaje. Po víkendu plném spekulací, kdy pozornost strhávali hlavně odpůrci vládního angažmá z řad Pirátů, je výsledek vlastně překvapivě jednoznačný.

V opozici navzdory voličům

Většina Pirátů nejspíš došla k názoru, že jejich voliči je nechtějí v opozici. A taky že voliči Pirátů s variantou, že budou vládnout s „konzervami“ z ODS a lidovců, už před volbami počítali. Samozřejmě, nečekaně slabá pozice Pirátů ve sněmovně změnila situaci. Odchod do opozice s cílem dělat vládě „jedinou demokratickou opozici v moři populistů“ by byl z části opodstatněný, ale pro voliče asi nevysvětlitelný.

Zbytek vlády jim navíc na první pohled vyšel výrazně vstříc. Ivanu Bartošovi připadne ministerstvo pro místní rozvoj s přidanou portfejí digitalizace. Jakub Michálek se měl stát ministrem pro legislativu, což vypadalo jako ideální práce pro právnického „nerda“, který by ji nejspíš i docela obstojně zvládal. Jeho ale nakonec z už otevřených vládních dveří vytáhla zpět část členů strany posedlá ortodoxním výkladem kumulace funkcí.

Na těchto dvou celkem nekonfliktních, ale zvlášť u digitalizace potenciálně populárních pozicích Piráti dostávají dost slušnou příležitost předvést svoje technokratické talenty a moc nezvýrazňovat slabé stránky strany. A u ministerstva zahraničí se asi spíš čekalo, že na něm bude trvat Spolu, nakonec jej nejspíš povede bývalý pirátský poslanec Jan Lipavský.

Vláda bez důvěry

Dojem, že s matematicky nepotřebnými Piráty budou koaliční partneři vytírat podlahu, je taky opodstatněný. Na druhou stranu, bez jejich účasti by nová vláda měla od začátku důvěru velmi mála voličů. Nejlépe to shrnul Miroslav Kalousek, když říkal, že Fialova vláda se možná obejde bez podpory pirátských poslanců, ale neobejde se bez podpory pirátských voličů.

A bývalý ministr financí není sám, obecně jsou lídři Spolu k Pirátům až zvláštně milí. Hned v noci je přispěchali vítat ve vládě předsedové stran, bývalý šéf TOPky Jiří Pospíšil dokonce ke svému tweetu přidal černé pirátské srdíčko, podle předsedy lidovců Jurečky Piráti obohatí vládní tým. Asi je to hlavně marketing, ale nejspíš taky myslí na Kalouskem zmiňovanou reálnou voličskou podporu vlády.

Podle výzkumu STEM volilo koalici PirSTAN 61 % jejích voličů kvůli Pirátům, což odpovídá také faktu, že většina voličů této koalice nekroužkovala. Odečteme-li těchto pirátských orientačních 61 procent, dalo by se říct, že vládu bez Pirátů volilo jen 1,4 milionu voličů Spolu a zhruba 350 tisíc voličů Starostů. Jsou to sice trochu spekulativní počty, ale evidentně by taková vláda vstupovala do krizové doby s podporou ani ne dvou milionů lidí.

Pokud začne vládní angažmá pro Piráty znamenat moc velký ústup z vlastních pozic, můžou během volebního období ve vhodný okamžik se ctí odejít do opozice. Často zaznívá, že vláda bude na Piráty moc konzervativní. Zapomíná se, že třeba Vít Rakušan je spoluautor návrhu zákona o manželství pro homosexuální páry a šéfka TOP 09 Pekarová Adamová pro něj hlasovala. Jasně konzervativní je tím pádem jen menšina vlády – ODS a lidovci. A navíc, při vší úctě k těmto tématům, byla by poněkud ostuda, kdyby se vláda v době souběhu několika krizí rozpadla kvůli kulturním záležitostem. Reálnější je ta varianta, že vládu rozloží komunální volby a velký boj o Prahu.

Prohra radikálů

Výsledek hlasování značí ještě jednu zajímavou věc. I přes velké povolební rozčarování dopadlo pro vedení strany toto menší referendum úspěšně. Před hlasováním bylo hodně slyšet hlasy europoslanců Peksy a Gregorové, kteří byli proti vstupu do vlády. Výsledek předvedl, že tato hlasitá a radikální menšina nemá ve straně zas tak zásadní roli. A že Ivan Bartoš a Olga Richterová mají pořád u Pirátů podporu. Zvlášť bez Bartoše bychom dnes asi vůbec nemohli o Pirátech mluvit jako o straně, která má primátora Prahy a vstupuje do vlády.

Česko tedy čeká vláda pěti stran. První vláda na světě, v níž zasedne Pirátská strana. A taky vláda, která nastupuje asi v nejtěžší situaci, kdy se násobí covidová, energetická, inflační a bytová krize. Piráti se rozhodli přiložit ruku k dílu, i když se můžou spálit. A budou doufat, že z vládní koalice vyjdou líp než ze spojení se Starosty. Otázka je, jestli z ní odejdou ještě před příštími volbami, nebo ve vládě vydrží do konce.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější