Stará moudrost říká, že hlavními kritérii civilizovanosti státu jsou všeobecný stav veřejných záchodků a způsob předávání politické moci po volbách. Obě věci se za posledních třicet let výrazně zlepšily. Jen politické garnituře, která se dostala v roce 2013 na Pražský hrad a do vládní Strakovy akademie, se nechce opustit dobyté pozice. Bude však muset.
Není od věci si připomenout, jak vznikala vláda a ustavovala se Poslanecká sněmovna po minulých volbách. Dojde nám, jak odlišné světy a zájmy se dnes míjejí na cestě z vlády a opozice.
V hlavní roli Zeman
Hnutí ANO získalo po volbách v říjnu 2017 téměř třicet procent hlasů, ale dlouho nemohlo najít koaličního partnera. Lidová strana odmítala opět vstoupit do vlády s trestně stíhaným premiérem Babišem a sociální demokraté, kteří ve volbách propadli z 20 na 7,5 procenta hlasů, nevěděli, co se sebou.
Hlavním koaličním partnerem Andreje Babiše se nakonec ukázal Miloš Zeman. Standardní by bylo, kdyby si nechal do svých rukou složit demisi od odcházejícího premiéra Bohuslava Sobotky, následně by pověřil Babiše sestavením vlády a vládl by Sobotka v demisi.
Zeman však Sobotku nenáviděl, a proto co nejdříve jmenoval premiérem Babiše, přestože mu bylo jasné, že jeho jednobarevná vláda nemůže získat důvěru většiny z 200 poslanců ve sněmovně, což se stalo. Cíl byl však splněn: byl odejit Sobotka a novému premiéru Babišovi se splnil tajný sen – dalších devět měsíců vládl sám. Nemusel přitom řešit, že by ho prezident vyzýval k rychlejšímu postupu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
