nahoru

Zachránili je, ale na svém území je zatím nechtějí. Afghánští žadatelé o azyl v USA zůstávají  ve třetích zemích

Markéta Kutilová 4. září 2021 • 18:00
Zachránili je, ale na svém území je zatím nechtějí. Afghánští žadatelé o azyl v USA zůstávají  ve třetích zemích
foto: ČTK / AP / Matthias Schrader

Desetitisíce Afghánců žádajících o americké speciální vízum přistály namísto USA ve třetích zemích - např. v Albánii, Kosovu, Makedonii, Ugandě, Rwandě či Kolumbii. Tam mají čekat, dokud je američtí úředníci neprověří. Ve třetích zemích ale jejich přílet vyvolal i strach a kritiku. Zda se skutečně dostanou nakonec do USA, je podle odborníků nejisté. Přímo do USA se zatím dostalo jen 1200 Afghánců.

Poslední srpnový den pronesl prezident Biden proslov k americkému národu. Mimo jiné řekl: “Naše 20letá vojenská přítomnost v Afghánistánu skončila. Za posledních 17 dní naši vojáci provedli největší letecký transport v historii USA a evakuovali přes 120 000 amerických občanů, občanů našich spojenců a afghánských spojenců USA. Udělali to s bezkonkurenční odvahou, profesionalitou a odhodláním,” chválil Biden americké vojáky a diplomaty.

Zatímco jiné země evakuovali ohrožené Afghánce přímo na svoje území, USA hledaly jiné země, kam prchající Afghánce umístit. Na svoji půdu totiž USA jen tak někoho nepustí. Americká azylové procedura je totiž dlouhá, náročná a má mnoho kroků a USA preferují žadatele o azyl prověřovat mimo svoje území. Podle serveru Infomigrants.net povolily USA vstup do země pouze 1200 afghánským spolupracovníkům. O speciální imigrantská víza přitom požádalo od roku 2009 už 75 000 afghánských spolupracovníků a jejich rodin. Podle magazínu Foreign policy má nárok na tato speciální víza dalších 100 000 Afghánců.

V červnu USA totiž umožnily žádat o tato víza i Afgáncům, kteří spolupracovali s USA jen krátce. I když byli tito lidé zařazení do programu, cestu na americkou půdu to nezaručilo. Pro Afghánce, kteří požádali o speciální víza našly USA tyto třetí země, kam jsou nyní Afghánci posíláni: Albánie, Kanada, Kolumbie, Costa Rica, Chile, Kosovo, Severní Makedonie, Mexico, Polsko, Katar, Rwanda, Ukrajina a Uganda. “Země, které podaly pomocnou ruku, jsou hlavně zejména tzv. globálního jihu, tedy země rozvojové, “ upozornil vládní tajemník USA Antony Blinken. Podle něj dokonce nabídnul pomoc africký samozvaný stát Somaliland. V těchto třetích zemích je nyní prodle NBCnews 40 000 Afghánců. Dalších 20 000 čeká na svůj další osud na 8 amerických základnách, zejména v Německu.

Země, které podepsaly s USA dohody,  se hlásí k pevnému spojenectví s USA a kývly na žádost USA přijmout Afghánce na svoje území a postarat se o ně. “V červenci mě kontaktoval president Biden se žádostí přijmout Afghánce, kteří spolupracovali s USA nebo mezinárodními organizacemi. Neváhal jsem ani chvíli. Kdo jiný než my by měl rozumět lidem, kteří jsou nuceni opustit svoje domovy ve strachu o život,” napsal na svém facebookovém profilu prezident Kosova Vjosa Osmani. Kosovo přislíbilo zajistit až 10 000 Afghánců. Podobně otevřenou náruč nabídla i Albánie a slíbila ubytovat 4 000 lidí. První stovky Afghánců byly už ubytovány v přímořském letovisku Durres, kde jim vláda zajistila hotely. Výdaje mají platit USA.

Sousední dvoumilionová Severní Makedonie slíbila přijmout 500 Afghánců a uvolnila pro ně kapacitu v několika hotelech. “Prvních 149 Afghánců se už ubytovalo v hotelu poblíž Skopje. Jedno dítě se tu už narodilo, takže jich tu teď je 150,” potvrdil mi zdroj přímo z místa.

Tyto tři balkánské země jsou nejchudší v Evropě a snaží se o vstup do EU, leč zatím neúspěšně. Pět zemí EU zatím ani neuznalo Kosovo a vstup Makedonie do EU zablokovalo Bulharsko. Oč víc roste jejich naštvanost na EU, o to víc se snaží utužovat spojenectví s Američany. “Tyto tři země jsou největšími evropskými i světovými spojenci USA v současné době. a to bez ohledu na to, kdo je v USA právě u moci,” hodnotí Toby Vogel, analytik německého think tanku Council demokratizační politiky. “Udělají cokoliv, co od nich budou USA žádat.”

Jenže postoj vlád a občanů těchto zemí není ve shodě. “Lidé jsou naštvaní, že oni sami musí vybírat popelnice, ekonomická situace je špatná. Proces získání amerických víz bude trvat minimálně rok. A co bude s těmi Afghánci, kteří azyl nedostanou,” shrnul obavy Albánců Alban Dafa, výzkumník z Institutu pro Demokracii v Tiraně.

Naštvaní jsou kvůli přijetí Afghánců také mnozí lidé v Ugandě, kam přiletěly už první stovky afghánských běženců. Celkem Uganda souhlasila přijmout 2000 Afghánců.  Uganda totiž už teď hostí 1,6 milionu uprchlíků ze Súdánu a Konga a sama se potýká s všudypřítomnou chudobou. Lidé se navíc bojí, že afghánští uprchlíci se mohou stát terčem teroristické skupiny al Šabáb ze Somálska. Al Šabáb je napojený úzce na al Kájdu, která zase spolupracuje s Tálibánem. A prchající Afghánci tak mohou být terčem afrických islamistů.

Uganďané mají ještě v paměti teroristický útok z roku 2010, kdy bomby nastražené al Šabábem zabily v Kampale 74 lidí. “Nechápu, proč Uganda má vzít 2000 Afghánců. USA mají 50 států, některé jsou větší než Uganda a rozhodně bohatší. Tak proč my,” ptá se ugandský politik Francis Babu. O výdaje Afghánců se má postarat americká vláda. O pomoc 1,5 milionu uprchlíků z Konga a Súdánu se však stará málokdo. Ugandského prezidenta Museveniho opozice viní z únosů, mučení a vražd svých oponentů. “Najednou se hrozně stará o lidská práva, je to jen hra, jak si polepšit u zahraničních spojenců,” říká ugandský politolog Ndebesa.

První stovky Afghánců už dorazily i do Rwandy či Mexika. Právě do Mexika přijelo i pět dívek ze známého robotického týmu.

Kolik afghánských spolupracovníků USA se nakonec do vysněné Ameriky skutečně podívá, je otázkou i pro odborníky. A ti jsou k jejich počtu velmi skeptičtí. “Biden se bojí protimigračních nálad v USA. Trump už si brousí zuby na volby v roce 2024 a migrace a bezpečnost země bude jedním z hlavních témat. Bidena navíc vystrašila migrační krize v Evropě v roce 2015 a její důsledky. takže je velmi opatrný,” hodnotí situaci novinář Maeve Reston pro CNN.

Reakce samotných Afghánců, kteří namísto do USA přistály např. v Ugandě, nejsou zatím známy. Zatím zůstávají v covidové karanténě.

Video se připravuje ...
Arabista Pelikán o obavách z velké migrační vlny i Tálibánu: Zbraně USA prodají komukoliv!VIDEO Markéta Volfová, Lukáš Červený

Markéta Kutilová


Klíčová slova: politika, USA, taliban, afghánistán, azyl



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější