Spekulace o vstupu do vlády s hnutím ANO bez Andreje Babiše zpochybňuje samotný premiér. Dává jasně najevo, že chce ve své funkci pokračovat. Přejí si to jeho voliči a má prý jednoznačné výsledky, za které se nemusí stydět. Jaká je realita?
Občas do mediálního éteru prosáknou úvahy, zda by nebylo průchodnější sestavit vládu s hnutím ANO, pokud by se jí přímo neúčastnil jeho předseda Andrej Babiš. Podle posledního průzkumu CVVM mu nedůvěřují dvě třetiny lidí, což je nejvíce z třicítky vrcholných ústavních činitelů. Babišovo jméno působí jako červený hadr na velkou část veřejnosti, popuzované jeho populismem, bezskrupulózností a žádnému politikovi dříve netrpěným chováním v přítomnosti i minulosti.
Raději Babišovy loutky?
Změnila by se tato situace, kdyby zakladatel, majitel a hlavní sponzor hnutí ANO zůstal mimo kabinet, a nasadil do něj svoje loutky v podobě Karla Havlíčka, Aleny Schillerové nebo Kláry Dostálové? Zmizely by jako mávnutím kouzelného proutku všechny s ním spojené problémy, aniž by se taková koalice „ušpinila“ podobně jako upadající ČSSD?
Jen stěží. Babiš by byl v roli šéfa ANO stále na očích s klíčovým vlivem na své ministry a poslance. O to efektivněji by se zaměřil na pohlídání miliardových penězovodů z eráru do svého impéria, jelikož by formálně odpadl problém se střetem zájmů. Nepřipustil by „odholdingování“ státní správy, kterou řídí jako firmu, a obsadil ji svými „zaměstnanci“.
Nepodložené jsou spekulace, že by se ANO mohlo za určitých okolností posunout „doprava“. Babiš vsadil svoji politickou budoucnost především na přízeň té části voličů v seniorském věku, která dříve volila ČSSD a KSČM, a dnes je pro ni přesvědčivějším adresátem vlastních priorit.
Řídí se interními průzkumy voličských nálad a dobře ví, komu v první řadě vyhovět. V kategorii vlevo - vpravo vůbec neuvažuje. Katastrofální nakládání jeho vlády s veřejnými financemi a rekordní bujení státního aparátu ovšem signalizuje příklon k nezodpovědnému paternalismu.
Lidé mě volí za premiéra
Nyní do těchto předvolebních úvah vstoupil Babiš osobně v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. Vyslovil obavy z „přestřelených“ průzkumů preferencí a takového výsledku voleb, který by umožnil obejít vítězné hnutí ANO jako v řadě krajů.
„Jsem lídr a jsou to volby o tom, kdo bude premiér,“ reagoval na otázku, zda existuje varianta, že by jako vítěz voleb přenechal funkci premiéra někomu jinému, třeba Aleně Schillerové či Karlu Havlíčkovi, pokud by jeho jméno mělo být překážkou při vyjednávání o koalici.
„Doufám, že všichni, kteří nás budou volit, vlastně volí Babiše za premiéra. Myslím, že Babiš se nemá za co stydět, mám jednoznačné výsledky. Za celé moje působení v politice od roku 2013 mám čistý stůl. Všechny ty kauzy jsou jen vymyšlené absurdity,“ pochválil se.
Uhladit vztahy se Zemanem
Pro tento cíl udělá všechno. V první řadě potřebuje uklidnit rozjitřené vztahy s Milošem Zemanem, který slíbil jeho jmenování na libovolně dlouhou dobu, pokud ANO získá ve volbách nejvíce hlasů jako jednotlivá strana.
Rozepře kolem BIS uhlazuje frázemi, že si „pana prezidenta samozřejmě váží a má s ním velmi dobrý vztah“. Doufá, že se na něj nezlobí a všechno si s ním vyříká. Otázku, zda bude Michal Koudelka jmenován ředitelem po volbách, pokud zůstane premiérem, nechává bez odpovědi.
„Pokud vyhrajeme a prezident mě pověří sestavením vlády, budeme samozřejmě jednat se všemi, kteří se dostanou do Sněmovny. Jen férově říkáme, že bychom do vlády nešli s piráty,“ avizuje Babiš. Připouští tedy vládu znovu opřenou o komunisty a nově o SPD Tomia Okamury, požadujícími vystoupení z NATO.
„Vymyšlené kauzy“
Pozornost zasluhují i premiérovy výroky o „jednoznačných výsledcích, čistém stole a vymyšlených kauzách“. Za vše hovoří fakta, nikoli virtuální propaganda marketérů ANO. Pokud Babiš do nekonečna opakuje, že jeho hnutí vzniklo kvůli „neúnosnosti korupce a klientelismu tradičních politických stran“, pomíjí, že je dodnes jediným trestně stíhaným členem vlády, který přežil ve své funkci.
Je jediným politikem členských zemí EU, jehož střet zájmů je opakovaně propírán v evropských institucích, a hradba státních úřadů bránících zájmy premiéra a jeho Agrofertu je nejpokročilejší formou klientelismu v polistopadové historii. Je jediným politikem, jehož firmy během jeho působení ve vládě zdvojnásobily příjem dotací, nebo čerpaly miliardové zakázky bez výběrových řízení, jako v podniku Čepro pod ministerstvem financí.
V neposlední řadě znovu kandiduje nepostradatelná Babišova pravá ruka Jaroslav Faltýnek, a to i přes seriál skandálů, které by dříve jinému politikovi dávno zlomily vaz.
„Čistý stůl“
Takto si nelze „čistý stůl“ představit ani v nejbujnější fantazii, stejně jako „jednoznačné výsledky“ v ekonomické oblasti. Babišův kabinet se dnes zadlužuje nejrychleji v Evropě hned po Kypru, a destruuje relativně úspornou politiku předchozích vlád. Je alarmující, že vláda nemá žádný ozdravný plán veřejných financí a rozvolnila rozpočtová pravidla na deset let, což akceleruje už dnes patrný dynamický nárůst státního dluhu.
„S návratem schodku na předcovidové úrovně se nyní počítá až pro rok 2031, a také v mezinárodním kontextu se nárůst českého zadlužení v období pandemie zcela vymyká očekávanému vývoji. Jarní výhled Mezinárodního měnového fondu dokonce Česko označuje za zemi s druhým nejvyšším očekávaným růstem zadlužení v rámci EU,“ připomíná šéfka Národní rozpočtové tady Eva Zamrazilová.
Vláda se nemůže příliš chlubit ani zvládnutím epidemie covidu-19, jež byla vykoupena čtvrtým největším počtem obětí na světě a třetím místem v počtu případů. Tápe i dnes, kdy ji před volbami opět řídí „selský rozum“ premiéra Babiše, což po loňských zkušenostech vyvolává spíše důvody ke skepsi.
Hnutí pro všechny?
Babišova vláda za sebou zanechá nejen rozvrácené veřejné finance, ale i těžce poškozené malé a střední podnikání, což načala už před covidem zvýšenou státní represí. Vyzdvihuje 300 korun nad rámec zákonné valorizace penzí, ale pomíjí, že si současní důchodci nakoupí méně zboží a služeb (hlavně potraviny a náklady na bydlení) než za předchozích vlád, už jen vzhledem k jedné z nejvyšších inflací v Evropě.
Andrej Babiš žádný program nemá, kromě důsledného hájení svých osobních a ekonomických zájmů. Jeho marketingový tým pouze před volbami produkuje jalové spisky, a sám často opakuje formulku, že je ANO hnutím pro všechny. Vláda, která mu nepůjde na ruku, nebo bude dokonce jeho zájmy ohrožovat, nemůže mít jeho důvěru. A je úplně jedno, jestli bude nebo nebude její součástí.
