Na tom obrázku není nic pobuřujícího. Dlouhovlasá dívka má na sobě spodní díl plavek nebo kalhotky, z ňader zakrytých rukama není vidět ani milimetr. Její póza není nijak vulgární. Přesto za reklamu s tímto snímkem padla pokutu 50 tisíc korun a soud ji teď definitivně potvrdil. Soudnímu senátu složenému ze dvou mužů a jedné ženy totiž přišlo sexistické, že je fotka svůdné dívky použita u reklamy na zastavárnu.
Pozor! To, o čem píši, se nestalo třeba v Americe, která je už roky pověstná nejen úlety typu #MeeToo či tolerancí k extremistickým hnutím, jako je třeba Black Lives Matter, ale čas od času i bláznivými výnosy soudů. Pokutu za fotku sexy dívky v reklamě na zastavárnu potvrdil na konci března Nejvyšší správní soud v Brně.
Podstatou soudního verdiktu je konstatování, že reklama „obsahovala téměř nahé ženské tělo nemající jakoukoliv souvislost s propagovanou činností, což je obecně v rozporu s dobrými mravy, konkrétně pak diskriminační vůči ženskému pohlaví a snižující lidskou důstojnost“.
Celý rozsudek má skoro jedenáct hustě popsaných stran, jde již o druhé kolo a rozhodovalo se o kasační stížnosti. Ta jedna citovaná věta ale dostatečně vystihuje podstatu vleklé právní kauzy — mocenský aparát si v Česku osobuje právo rozhodovat, kdy je zobrazení ženy v reklamě soukromé firmy dovolené a kdy zakázané. Zopakujme, že žena na snímku není nahá, fotka není sprostá a téměř jistě by její zveřejnění prošlo i na jinak prudérních sociálních sítích, jako je třeba Facebook.
Po pravdě, o celé té reklamě na zastavárnu si můžeme myslet své – můžeme ji považovat třeba za hloupou, amatérskou, nepřehlednou, nevkusnou… Ale snižující lidskou důstojnost a diskriminační? Jasně, určitě najdeme pár (možná stovek, možná i tisíc) lidí, kteří v ní právě to uvidí. Každý úlet si najde své zastánce. Ale co kdybychom udělali masívní průzkum a ptali se lidí v ulicích? Kolik procent dotázaných by asi souhlasilo, že reklama skutečně někoho diskriminuje (koho?), snižuje lidskou důstojnost a je osobně uráží?
Nejde o nic jiného než o svobodu slova. Ta buď je, nebo není. Omezována by měla být jen ve zcela výjimečných případech, například pokud by někdo vyzýval k násilí (i to nicméně leckdo považuje za sporné; každý by měl být dost soudný na to, aby dokázal takovým výzvám čelit a v opačném případě nesl následky). Omezovat ale svobodu slova a trestat to, že někdo použije v reklamě na zastavárnu fotku (nijak pobuřující) svůdné ženy? To už je opravdový extrém.
S takovým přístupem můžeme v dalším kole čekat cenzuru pohádky O Sněhurce, protože princův polibek lze považovat za sexuální násilí (Sněhurka spala, a tudíž nemohla dát k intimní aktivitě souhlas). Ostatně v Americe už různí pošahaní aktivisté „zneužívání Sněhurky“ nějaký čas skutečně řeší. Brzy se tedy nejspíš můžeme těšit.
