Ministryně spravedlnosti Marie Benešová

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Zdroj: ČTK

Sólo pro Benešovou. Útočí na Pavla Zemana, který často jednal v souladu s premiérem Babišem

Půl roku před volbami se vrací neuralgické téma, provázející nástup Marie Benešové do funkce ministryně spravedlnosti. Benešová chystá kárnou žalobu na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, která může vést k jeho odvolání. Věc je o to překvapivější, že žalobce nejednou souzněl se zájmy premiéra Babiše.

Poradkyně prezidenta Zemana nahradila na postu ministra spravedlnosti Jana Kněžínka v dubnu 2019. Stalo se tak v citlivé době, kdy policie navrhla obžalovat Andreje Babiše a další obviněné kvůli podezření z dotačního podvodu farmy Čapí hnízdo. O Benešové přitom bylo známo, že na tuto kauzu nahlíží s velkou skepsí a vyjádřila se o ní jako o účelové „hře pseudomoralistů“.

Popírám čistky

Zákonitě vznikly obavy, že její instalace vyvolá politické tlaky na vyšetřování premiéra, který tuto kauzu označil za komplot mafie. Benešová okamžitě vyhrotila vztahy s nejvyšším žalobcem Pavlem Zemanem a pražskou vrchní žalobkyní Lenkou Bradáčovou. Cítili se ohroženi změnou zákona o státním zastupitelství, která by oslabila jejich vliv.

Benešová tehdy couvla pod tlakem veřejného mínění. „Popírám čistky ve státním zastupitelství, to je prostě hysterie naprosto nesmyslná,“ bránila se. „Kdybychom chtěli vyhodit Pavla Zemana, mohli jsme to udělat už dávno,“ přidal se premiér Babiš. O naprostém uklidnění situace hovořila samotná ministryně loni v květnu,

„Jsme v pravidelném kontaktu. Myslím, že naše vztahy jsou teď na velmi dobré úrovni. Jezdí sem pravidelně, volá mi, dokonce mi přišel s kyticí gratulovat k narozeninám,“ prozradila Právu. Zákon o státním zastupitelství už prý s nejvyšším žalobcem neřeší a oba „uznali, že vlastně není ani potřeba“.

Zásadně nedodržuje dohody

Když už se zdálo, že příměří nic nezkalí, přišel blesk z čistého nebe. Benešová zaútočila na Pavla Zemana v médiích. Impulsem byla jeho účast na brífinku s premiérem Babišem, kde potvrdil vyšetřovací verzi výbuchů ve Vrběticích s účastí ruských tajných agentů.

„Pan nejvyšší státní zástupce se pouze nějakým záhadným způsobem přimotal k té vládě. Nevím, kdo ho pozval, já to teda nebyla, a komu tam dělal garde a tvářil se, že to dozoruje. Řekla bych, že tím zřejmě zvyšoval pouze svoji důležitost,“ projevila nelibost.

Benešová současně rozšířila nepodloženou fámu, že existuje dokonce více možných verzí než dvě, o kterých hovořil prezident, ale údajně nemůže uvádět jaké. Podpořila tak jeho rozmělňovací strategii, vyzdviženou ruskými médii a oslabující českou pozici u spojenců. Liší se tak od postoje vlády, orgánů činných v trestním řízení a Pavla Zemana.

„Že s ním nemám idylické vztahy, je obecně známé, protože zásadně nedodržuje dohody. Něco jiného říká, něco jiného koná. Řekla bych, že delší dobu už se spíš stará o své budoucí uplatnění, než o soustavu státního zastupitelství, a hledá si spíš taková nějaká lepší místa,“ pokračovala Benešová ve vylévání svých antipatií.

O jaké dohody se jedná, neuvedla. Narážela však na loňskou Zemanovu snahu stát se soudcem Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Přihlásil se do výběrového řízení ministerstva spravedlnosti, ale neuspěl. Jisté otazníky však vyvolal samotný fakt, že tím dal najevo, že pevně nelpí na pokračování ve své funkci po letošním ukončení desetiletého mandátu.

V konfliktu zájmů

Benešová přitvrdila v rozhovoru pro web E15.cz, kde poprvé otevřeně připustila, že zvažuje Zemanovo odvolání. „Můžu podat kárnou žalobu, ale můžu být třeba i ostřejší, to znamená, že taky můžu podat návrh na odvolání. Pokud bude podána kárná žaloba, je to ztráta morálního kreditu,“ uvedla ministryně.

Důvodem zamýšlené kárné žaloby jsou aktivity nejvyššího žalobce v restituční kauze ve prospěch svého známého, farmáře Petra Habersbergera. Třikrát podal dovolání u Nejvyššího soudu, aby zvrátil rozhodnutí nižších soudů v případu dvou úřednic pražského magistrátu. Nakonec byly Městským soudem v Praze pravomocně odsouzeny za to, že neoprávněně udělily občanství Josefině Czerninové, což umožnilo restituce rozsáhlého majetku v hodnotě půl miliardy korun.

Pavel Zeman v roce 2014 inicioval neformální schůzku se soudcem Janem Czerninem, aby zprostředkoval smírné řešení sporu mezi Czerniny a Habersbergerem, jemuž restituce znemožnily nabýt pozemky, na nichž hospodařil. Hájí se tím, že šlo o jeho „soukromou“ iniciativu. Jenže zásahy ve prospěch známého se octl v konfliktu zájmů.

Nejvyšší žalobce má skutečně co vysvětlovat. Opakovaná intervence v kauze obou úřednic svědčí o jeho zřetelném zájmu na jejich odsouzení a zpochybnění restitucí. Nyní se stát chystá převzít majetek zpět a Habersbergerovi se otvírá šance se k nim dostat.

Po boku premiéra

Přesto vyvolává ostrá akce Benešové otazníky, zda není až příliš okatě vedena osobními motivy. Její nevraživost zaráží o to víc, že Pavel Zeman, jenž je v určitých kruzích považovaný za morální ikonu, opakovaně vyšel vstříc zájmům Andreje Babiše.

Pavel Zeman se s oběma vrchními žalobci Ištvanem a Bradáčovou zapojil do politického boje po boku hnutí ANO a Roberta Šlachty - ve válce o policejní reorganizaci v létě 2016, nebo ve skandalizaci ředitele GIBS Michala Murína o dva roky později. Místo něj dosadili s Babišovým vědomím svého člověka, Radima Dragouna.

Nejednoznačný je i postup Pavla Zemana v exponované kauze Čapí hnízdo, která směřuje do vytracena. V prosinci 2019 sice vrátil tento případ dozorovému žalobci Jaroslavu Šarochovi po jeho náhlé „změně právního názoru“ k doplnění důkazů a obnovil trestní stíhání, i když jen Andreje Babiše a manažerky farmy Jany Mayerové.

Zároveň však prakticky rozbil vyšetřovací verzi komisaře Pavla Nevtípila, s jeho důkazy pro obžalobu se neztotožnil, a jejich doplňování je natolik náročné, že termín dokončení šetření je opakovaně odkládán, naposledy do poloviny května.

Nesrozumitelné bylo i Zemanovo loňské rozhodnutí, kdy nepodal správní žalobu kvůli podezření ze střetu zájmů premiéra Babiše. Neshledal v této věci závažný veřejný zájem, což vyniká o to podivněji právě dnes, kdy evropský audit dospěl k závěru, že se premiér ve střetu zájmů nachází, což bude mít přímé dopady na jeho byznys.

Problémy v režii Benešové

Pokud bude Pavel Zeman přesto odvolán, svědčilo by to o nízkém prahu vděku premiéra Babiše. Existují však dobré důvody, aby tuto výměnu nerežírovala právě Benešová, jejíž osobní motivy a právní erudice nejsou žádnou zárukou objektivity.

Bohatě to prokázala i opakovaným zpochybňováním střetu zájmů premiéra, a rozhodně ji nezviklaly ani závěry auditu, které jsou pravomocné a nemají odkladný účinek. Ministryně trvá v souladu s legendou aparátu ANO na tom, že premiér splnil všechny náležitosti, a rozhodnout mají domácí soudy. Nerozhodnou, jelikož s kontrolami zákonnosti čerpání unijních dotací nemají nic společného.

Nezbývá než se ptát, proč to Marie Benešová dělá. Je to sóloakce neřízené střely, nebo má hlubší smysl? Lze si představit, že by současná vláda dosadila místo lavírujícího Pavla Zemana někoho spolehlivějšího, ale s rizikem bouřlivé reakce veřejnosti. Možná ale ministryně jen skrytě vyhrožuje, aby nejvyšší žalobce dodržoval neznámé dohody, a aby si to státní zástupci v kauzách spojených s premiérem ještě nerozmysleli.