Vláda se na svém zasedání radila dlouho, až do noci. Někteří její členové se na začátku vyznačovali zcela opačnými názory, ale tváří v tvář drastickému propadu veřejných financí kvůli pandemii koronaviru se hrany obrousily a došlo k významnému kompromisu.
Na tiskovou konferenci předstupuje před novináře s lehce krhavýma očima premiér, který oznamuje opatření zvané „covid finanční stabilita“. S účinností od příštího kalendářního měsíce vláda rozhodla o:
- Čtyřicetiprocentní redukci zaměstnanců státu.
- Zmrazení platů veškerých zbylých zaměstnanců státu do výše platné před vypuknutím covidu-19. Ruší se třinácté až dvacáté platy, rozhodnutím vlády má fiskální rok zaměstnanců státu nadále běžných dvanáct měsíců.
- Zrušení sto třiceti institucí financovaných z veřejného rozpočtu. Pro zjednodušení – jde například o „Centra pro výzkum…“ všeho možného i nemožného. Zavřeny budou také státní instituce, jejichž první slovo názvu obsahuje výraz „Czech“ nebo „Národní“, s výjimkou institucí kulturních. Těch se ovšem dotkne bod 1.
- Zrušení třetiny ministerstev, snížení provozních výdajů ostatních rovněž o třetinu.
- Zrušení veřejné podpory sportovních akcí soukromého charakteru, včetně sponzoringu vrcholového sportu.
- Ukončení spolufinancování neziskových organizací, s výjimkou těch, které se zabývají zdravotní péčí.
- Prodeji zbytných vládních budov, včetně zařízení, počítačů, aut, telefonů, obrazů atd.
- Ukončení veškerých dotačních programů, včetně zrušení veškerých státních fondů.
Prezident, aby v těžké době podpořil svou vládu, vystupuje v rozhlase i televizi. S empatií sobě vlastní prohlašuje, že kdo ze zaměstnanců státu nemá finanční rezervu, je špatný státní zaměstnanec a nezaslouží si nic jiného než potupný odchod do soukromého sektoru. K prezidentovi se přidávají i odboráři. Jejich předseda prohlásí, že státních úředníků je zbytečně moc. Vytvářejí nadbytečnou byrokracii a obtěžují tak skutečné „lidi práce“.
Vláda nasazuje armádu a policii proti těm úředníkům, kteří nedodržují vládní nařízení a svévolně nadále navštěvují své kanceláře.
V několika centrálních úřadech jsou rozprášeny ilegální porady. V centru Prahy je jednotkou rychlého nasazení rozbit zvláště nebezpečný gang úředníků, jenž se snažil vybudovat síť ilegálních poboček hygienických stanic a dislokovaných finančních úřadů. Byla zabavena distribuce tuny falešných formulářů vyzývajících osoby samostatně výdělečně činné, aby doložily s retroaktivní platností dvaceti let denní výkazy bezpečnosti práce, docházku zaměstnanců a třídění odpadů. Dokonce byly zatčeny desítky inspektorů, kteří se chtěli vzepřít zrušení celostátního sčítání lidu a nadále obcházeli domácnosti s žádostmi o vyplnění dotazníků, kolik lidí žije ve společné domácnosti, zda mají teplou vodu, splachovací záchod a jakého jsou náboženského vyznání.
Pohrůžka propuštěných státních zaměstnanců, že kvůli restrikcím vstoupí do časově neomezené generální stávky, byla vyhodnocena jako bezpředmětná a stát na ni nijak nereagoval.
Ano, bylo líp.
