Stát nedokázal za celou dobu řádně zabezpečit administraci očkování, adekvátně a s rozmyslem definovat možné ohrožené skupiny a osoby, které jsou nezbytné pro chod státu. Příkladem budiž soudci, protože prakticky setrvalý nouzový stav znamená, že se téměř na rok zastavila valná část soudů. Požadavek Soudcovské unie, aby i soudci byli v preferenční skupině, je zcela legitimní.
Ale jde i o konkrétní osoby. Nejabsurdnější je aktuální hon na šéfa VZP Zdeňka Kabátka. Je směšná představa, že jde o klotový rukáv, který sedí za zadku ve své kanceláři. Každý den jedná se zdravotníky, vedením nemocnic, které objíždí. Skutečně chceme, aby ředitel největší zdravotní pojišťovny v zemi, nota bene veřejnoprávní instituce, onemocněl, a by tak vyřazen z rozhodování v době největší zdravotní krize?
Stačí si vzpomenout, jak dramaticky probíhala jednání sněmovny vždy, když se volil nový šéf VZP, jak se každá politická garnitura obviňovala navzájem z podvodů, což destabilizovalo permanentně roli pojišťovny v očích jejích klientů. Nástupem Kabátka všechny skutečné či domnělé skandály utichly, a stal se respektovanou osobou v očích zatím každé politické reprezentace, která je u moci.
Volání po jeho krvi, kdy dokonce jakési obskurní uskupení Moravský ombudsman na něj podává trestní oznámení, je tedy přinejmenším směšné. Lze jenom doufat, že správní rada VZP tomuto volání nepodlehne.
