Premiér Andrej Babiš (ANO) se seznamem očkovacích center (14. 1. 2021)

Premiér Andrej Babiš (ANO) se seznamem očkovacích center (14. 1. 2021) Zdroj: ČTK / Deml Ondřej

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci k registraci očkování v Česku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání vlády (13. 1. 2021)
Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci k registraci očkování v Česku.
Jednání vlády (11. 1. 2021): Andrej Babiš (ANO)
Jednání vlády (11. 1. 2021): Andrej Babiš (ANO)
13
Fotogalerie

Nežíkejte to! Říct to ale musíme: Babiš dostal vakcínu jako předvolební trumf, ale opět selhává

„Nežíkejte to! Nežíkejte!“ Opakuje často na adresu médií, oponentů a kritiků svým divným jazykem premiér Andrej Babiš. Co nemáme říkat? Že něco, co řídí, nefunguje. Jenže ono to často nefunguje. Manažerské schopnosti Babiše se v době koronavirové pandemie smrskly na brzké ranní vstávání, rozesílání sms zpráv, telefonování kdekomu a předvádění se na mnoha místech v jeden den, aby bylo vidět, že něco dělá. V klidných dobách to stačilo, teď, kdy se problémy kupí, je vidět, že chybí vize, originální nápady, lepší příprava a naslouchání jiným názorům. Vidíme hlavně chaos a dezorganizaci. Babiš přesto dostal další šanci – vakcínu. Nezvládá ovšem ani to.

Andrej Babiš, alespoň to tak vypadá podle toho, co v posledních deseti koronavirových měsících vyvádí, si velmi naivně myslí, že všechno zvládne sám. Možná to dokázal ve svém holdingu Agrofert, ale stát funguje jinak. K dobrému řízení země je zejména při krizových stavech potřeba mnoho dobrých spolupracovníků (těch Babiš moc nemá), výkonnou státní správu (ta je často v zoufalém stavu) a daleko vyšší míru kooperace ve vládní koalici (ta schází) i s politickými oponenty (těm premiér spíše nadává). Všichni navíc vidí, že šéf českého kabinetu si osobuje právo všechno řídit ze své pracovny a pomocí mobilu. Do veřejného prostoru pak kromě sebe vypouští především své naprogramované kolovrátky, jakými jsou například ministryně financí Alena Schillerová a ministr všeho Karel Havlíček. Mezitím v covidovém vichru plápolají jeho ministři zdravotnictví, u kterých někdy nevíte, zda máte brečet, nebo se smát.

Pandemie a její nezvládání bylo jednou z příčin konce amerického prezidenta Donalda Trumpa, který k nemoci vypustil ještě daleko více nesmyslů než Babiš. Na rozdíl od amerického egomaniaka dostala ale jeho česká obdoba další možnost, jak situaci před říjnovými volby do Poslanecké sněmovny zásadně ovlivnit. Má k dispozici vakcínu na očkování proti koronaviru a může toho využít i pro vlastní politické účely. Pokud by se tato svým rozsahem mimořádná a výjimečná logistická akce povedla a běžela by bez problémů, bude to trumf pro jakoukoli vládu na světě. Jenže ani to se zatím Babišovi nedaří.

Chabá příprava

Česká vláda naprosto nezvládla druhou (a dnes už asi i třetí) vlnu pandemie. Kvůli jejímu pozdnímu a chaotickému jednání v létě a v září patříme ve všech číslech v přepočtu na počet obyvatel v případě nákazy k nejhorším na světě. Za nebývale vysoké počty mrtvých (a je jedno, zda to bylo s covidem, v jeho důsledku či bez něj) nese část své zodpovědnosti právě Babiš a jeho kabinet. Vždyť premiér opakovaně tvrdí, že všechno řídí on. Takže je za to on i zodpovědný. To ale nemáme „žíkat“.

Už od léta se vyjednávalo na různých úrovních o dodávkách vakcín. Podle některých informací, si Česká republika zpočátku objednala menší počet vakcín, než by bylo potřeba. Navíc spoléhání se na společný evropský postup se ukazuje jako nevýhoda. Jiná řešení zjevně Babiš a nikdo z vlády nehledal. 

Co je ale naprosto nepochopitelné, je zanedbaná česká příprava na očkování. Ve škole by to bylo za 5. Neblahý vliv na to mělo i několikeré střídání na postu ministra zdravotnictví, za které může (nežíkejte to!) opět premiér Babiš. Ohledně nepřesně připravované očkovací strategie si musíme položit tyto otázky:

Proč trvalo tak dlouho, až bude nějaká smysluplná strategie k dispozici?

Proč se více nekomunikovalo s kraji a s nemocnicemi?

Proč se příprava neprojednala s odborníky, kteří tomu rozumí?

Proč se žádnou normální vysvětlovací kampaní pořád nekomunikuje se širokou veřejnosti? Přitom očkování běží už několik týdnů.

Proč Babiš tak hloupě kličkoval, když jeden den tvrdil, že očkování řídí on, pak, že je to nadsázka, pak že to opět řídí on. To je zcela nezodpovědné a trestuhodné.

Proč se nepodařilo připravit registrační systém, který by se vyhnul tolika zmatkům?

Proč někdo dopustil, že se do očkování se protekčně vlomilo tolik lidí, kteří měli s vakcínou ještě počkat?

Proč existují pořád dohady, jak bude vypadat registrace pro další skupiny obyvatel, která měla být spuštěna 1. února? Kdy bude? Bude vůbec?

Proč Chytrá karanténa mezitím v podstatě odešla do zapomnění?

Proč tolik občanů hledí s tak velkou nedůvěrou na vládu a úřady a ani po nakažení nehlásí rizikové kontakty?  

Proč lépe nefunguje Ústřední krizový štáb vedený vicepremiérem Hamáčkem? Co vlastně tento orgán v posledních týdnech děla? Spinká?

Proč máme kromě zmatečného předsedy vlády pořád i zmatečného ministra zdravotnictví?

Do toho všeho přicházejí nemilé zprávy, že vakcín nebude v lednu tolik, jak se říkalo a že některé dodávky budou opožděné. To může očkování v Česku protáhnout až do příštího roku. Mezitím budeme pořád vypínat ekonomiku a tahat za brzdu? Na „best in covid“ to rozhodně nevypadá.

A jak to jde jinak

Je pochopitelné, že v krizových situacích se každá vláda dopustí různých chyb a omylů. Mnohé se dá odpustit. Je ale nepřijatelné, že nějaká vláda vlastní chyby pořád opakuje, opakuje a opakuje. A tou vládou je kabinet Andreje Babiše.

Český premiér už několikrát oznámil, že konzultuje situaci s izraelskou vládou. Co konzultuje, to nevíme, protože v Izraeli probíhá očkování úplně jinak. Přitom Izrael také čekají volby. Už 23. března. Premiér Benjamin Netanjahu, který se vpravil do stejné role Mesiáše jako Babiš a má na krku také mnoho skandálů a obvinění, to dělá všechno úplně jinak. On totiž jinak funguje celý izraelský stát a jeho mohutný zdravotnický systém, který byl dávno digitalizován. U nás to řídí Babiš, takže nemáme v tomto směru nic.

Izrael provedl na očkování náročnou logistickou přípravu. Má přes 300 očkovacích center, z kterých jsou některá skutečně velká a naočkují zde tisíce lidí za den. Celkem v zemi i přes 150 000 lidí za den. Za den, pane Babiši. Izrael sehnal do center zdravotnický personál i dobrovolníky. Má samozřejmě i mobilní týmy. Na všem a všude spolupracují nemocnice a místní úřady a samosprávy (jak se o to snaží v Česku jihočeský hejtman Martin Kuba či jeho jihomoravský kolega Jan Grulich). I když se izraelský premiér Netanjahu také pořád promenuje u vakcín, tak očkování ve skutečnosti řídí čtyři tamní zdravotní pojišťovny, které mají k dispozici všechny údaje o zdraví všech obyvatelích, a to v elektronické podobě a vše se sdílí. Od toho jsme, pane řídící Babiši, na kilometry daleko.

Netanjahu navíc dělá management na jiném levelu. Z očkování si také udělal předvolební kampaň, osobně vítal první vakcíny na letišti, očkoval se před kamerami národní televize jako první a spustil u toho svoji obvyklou agresivní mediální bouři. Jenže na rozdíl od Babiše skutečně několikrát osobně telefonoval se šéfy firem Pfizer a Moderna a zajistil u nich dostatek vakcín. Nerozpakoval se u toho přeplatit konkurenty. Výsledek? Všichni obyvatelé Izraele starší 16 let, kteří mají zájem o vakcínu, budou naočkováni do konce března. To už je v podstatě jasné. Dokonalá příprava se vyplácí, vše jde nesmírně rychle. Dokonce izraelské úřady a instituce začaly testovat, zda mohou vakcínu podat i dětem starším 12 let, což je ojedinělý počin na celém světě. Co to bude znamenat pro Netanjahua a jeho stranu Likud? Že i v březnu vyhraje volby.

Přestože také Andrej Babiš dostal do rukou v podobě vakcíny supersilný předvolební dárek, zatím se nezdá, že by ho dokázal nějak umně využívat. Spíše to vypadá, že dál pokračuje v chaotickém a nesmyslném řízení, jak to bohužel vidíme už mnoho měsíců. Jak by ale řekl on sám: „Nežíkejte to! Nežíkejte!“ Za problémy totiž podle něj mohou média, opozice, Pražáci a vlastně většina české veřejnosti. Jistě, pane premiére…