Robert Šlachta v minulých dnech uťal všechny dohady o tom, kam teď bude směřovat jeho další kariéra. Na facebookovém profilu se již svěřil, že uvažuje o vstupu do politiky a dokonce sonduje, kolik by to stálo peněz. V dalším postu už pak nezakrytě somruje, když se ptá, kolik by lidi byli ochotni dát na novou stranu či hnutí.
Šlachta tak opět prokázal, že sebestřednost a namyšlenost jsou průvodním jevem jeho povahy, a že ve svém egoismu nezná míru. Hlavu mu popletl úspěch jeho memoárů, ve kterých sice lhal jako baron Prášil, nicméně se kniha stala kasovním trhákem a Knihou roku.
Kvůli knize se stal rovněž předmětem policejního vyšetřování, protože v ní vyzrazoval služební tajemství. Je ale vidět, že má Šlachta u policie ještě řadu dobrých kámošů, kteří zcela zjevný trestný čin zametli pod koberec. Vyhráno ale nicméně stále nemá. Poslanec ODS Pavel Žáček, který kvůli Šlachtovým lžím, které přednesl na komisi pro odposlechy a kvůli úniku utajovaných informací interpeloval ministra vnitra Jana Hamáčka, se s policejním odložením nehodlá smířit, a chce podat odvolání ke státnímu zástupci.
Ostatně, i kdyby nešlo o trestný čin, zcela jednoznačně šlo o přestupek. Veřejné informování o odposleších či domovních prohlídkách je zákonem stanoveno jako utajovaná skutečnost. Protože Šlachta nebyl zbaven mlčenlivosti, což Hamáček potvrdil, tak policie neměla právo případ odložit, ale měla ho předat k vyřízení jako přestupek. I když tedy aktuálně Šlachtu z trestního hlediska zatím nic neohrožuje, problémy bude mít kvůli svým lžím u těch, které křivě nařknul, anebo je poškodil nezákonnými postupy svého mafiánského útvaru.
Sám již inzeroval na své stránce, že jsou proti němu kvůli jeho memoárům podány žaloby na ochranu osobnosti. Jednu z nich podal i bývalý náměstek vrchního státního zástupce Libor Grygárek. Na jeho adresu se tam našlo hned několik lživých výroků. Například, že si vyžádal spisy, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O kus dále zase uvádí mail mezi ním a městskou státní zástupkyní, jehož znění si vycucal z prstu. Lhal ale i tam, kde už proběhlo příslušné vyšetřování, jako v případě obvinění, že měl Janě Nečasové vyzradit jméno utajovaného svědka v kauze nákupu obrněných vozidel Pandur. Dokonce neváhal vymyslet si i to, že se u něj v kanceláři našly v trezoru složky na Bradáčovou a na Šlachtu. V neposlední řadě stále omílá i lži o tom, že Grygárek měl pomoci Romanu Janouškovi v záležitosti švýcarské strany o prověření financí v tamější bance, ačkoli jej z tohoto obvinění mezitím soud očistil.
Grygárek chce po Šlachtovi půl miliónu, a vzhledem k tomu, že jsou jeho lži snadno prokazatelné, má velkou šanci na úspěch. Pokud jej budou žalovat i další osoby, které ve svých memoárech pohanil, místo v politice skončí jeho peníze na odškodném.
