V každém okamžiku se společnost dělí podle různých konfliktních linií. Některé jsou hlavní (míra přerozdělování, míra zdanění), jiné zase vedlejší (postoj ke klecovému odchovu slepic). Od března se hlavní konfliktní linie formovala na postoji ke koronavirové infekci a rozdělila Česko na panikáře a antipanikáře.
Nemá cenu se k popisu lidí z jednoho nebo druhého tábora vracet. Ostatně každý si tam může dosadit své blízké i vzdálené. Podstatné je, co se od jara děje. Společenská rovnováha se vychýlila jedním směrem ve prospěch tábora těch, pro něž je covid-19 neštěstí bez míry a hranic.
Tito lidé si nárokovali, aby je druhá část společnosti následovala. Takže se omezily sociální kontakty na minimum, fakticky se zrušilo sportování a celé oblasti podnikání, školství se omezilo na on-line výuku a po více než desetiletí se obnovily vnější hranice země.
My se postaráme
V jarní fázi to většina společnosti ráda udělala, protože chápala, že stát se musí organizačně zformovat a ochránit tzv. rizikové skupiny obyvatel. S postupujícími měsíci, krachujícími firmami a psychologickými důsledky lockdownu si stále častěji začala antipanikářská část společnosti pokládat otázku: Co bude dál? Je nutné kvůli nemoci, která ve většině evropských zemí nezvedne každoroční počty mrtvých, likvidovat celé oblasti společnosti a hospodářství?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
