Pán světa s důležitým vlivem na Česko aneb Proč se vyplatí sledovat, kdo bude americkým prezidentem

Pán světa s důležitým vlivem na Česko aneb Proč se vyplatí sledovat, kdo bude americkým prezidentem Zdroj: Archív

Woodrow Wilson přijal 19. června 1918 v Bílém domě Tomáše Garrigua Masaryka. Mezi čtyřma očima diskutovali tři čtvrtě hodiny.
Bill Clinton přijel do Prahy 11. ledna 1994. Dal si pivo u Tygra, zahrál v Redutě a další den pak mj. jednal se zástupci státu Visegrádské čtyřky.
2
Fotogalerie

Pán světa s důležitým vlivem na Česko aneb Jak nás ovlivní americké volby

Na první pohled by se mohlo zdát, že nás celý ten humbuk kolem prezidentských voleb ve Spojených státech ani nemusí tolik zajímat. Opak je pravdou. Na světě není žádná jiná politická funkce, jež by se roli amerického prezidenta podobala. Jiného politika, který by tolik ovlivňoval běh světových (a tedy i českých) dějin, jako to může činit muž s adresou Pennsylvania Avenue 1600, zkrátka nenajdeme.

Jedině držitelé funkce amerického prezidenta vyhráli beze ztráty kytičky vlastně tři světové války, počítáme-li i tu studenou. Jedině americký prezident nechal na jinou zemi hodit atomovou pumu. A jedině ten, kdo seděl v Bílém domě, hrál desítky let roli světového četníka, který přes obvyklou americkou touhu nestarat se o to, co je za mořem, nakonec trestal různé podivné světové diktátory.

Z kolonie mocností

Nebylo to tak vždy. Spojené státy začaly vlastně jako osvobozená kolonie, jichž jsou po světě desítky a o většině z nich v globální politice moc neslyšíme. V letech 1812 až 1815 musely za prezidenta Jamese Madisona ještě USA dokonce vybojovat druhou válku za nezávislost s Velkou Británií, svou původní mateřskou zemí, aby potvrdily, že přežijí jako plně samostatný stát. Pak se v 60. letech stejného století za vlády muže, kterého odborné i lidové ankety v zámoří stále považují za největšího prezidenta amerických dějin, tedy Abrahama Lincolna, skoro rozpadly kvůli občanské válce Severu a Jihu, ale role USA ve světě šla po vítězství odpůrců otrokářství stále nahoru. Začalo to vlastně už tím, že prezident James Monroe v roce 1823 vyhlásil po něm pojmenovanou doktrínu, v níž, jednoduše řečeno, evropským státům vzkázal, že celý americký kontinent je místem národního zájmu Spojených států a Evropané do toho nemají co strkat nos. Chvíli to trvalo, než se Američanům povedlo tenhle svůj názor evropským mocnostem vnutit, ale povedlo se to.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!