Zatímco sportovní soutěže (jistě, ne všechny) ve většině zemí světa běží dál i přes současnou pandemii, Česko je výjimkou. Červená u nás svítí i na sportovním semaforu. Proč to jinde jde a u nás nikoli? Máme nějaká přesná data, kolik lidí se nakazilo při sportování? Nemáme a nikdy je mít ani nebudeme. Přitom zejména profesionální sportovci jsou zvyklí na disciplínu a dodržování předpisů, pustit sport z koronavirového vězení by proto bylo správné. Nastavit podmínky totiž není tak složité. Hrát se dá bez diváků, za nutnosti opakovaných testů a přísného dohledu hygieniků.
V druhé polovině října se například v Ostravě uskutečnil prestižní tenisový ženský turnaj J&T Banka Ostrava Open 2020, kterého se přes některé absence zúčastnilo deset hráček z první světové dvacítky. To je fantastický výsledek a hygienická opatření kolem akce byla tak velká, že vše proběhlo bez problémů. Také fotbalisté Slavie, Sparty a Liberce mohou hrát Evropskou ligu a čeští zástupci některých další sportů rovněž soutěží dál alespoň v rámci mezinárodního klání.
Vrcholový sport funguje podle jasně daných pravidel, je to živobytí pro tisíce lidí, jsou na něj navázána televizní práva a peníze sponzorů. Je to velmi specifický byznys a velmi specifická aktivita. Měl by se na to brát zřetel. Na rozdíl od části české veřejnosti, která vytrvale a velmi hloupě ignoruje některá nařízení související s koronavirem, u sportovců můžeme čekat pravý opak. Ve vlastním zájmu budou dodržovat vše, co se týče restrikcí.
Vláda a hygienici by proto měli uvolnit část sportovního dění. Stanovit jasné podmínky přece není nijak složité. Zde jsou:
1. Hrát nadále bez diváků, dokud to situace kolem šíření koronavirové nákazy nedovolí v České republice jinak. Udělat to ale s nějakým výhledem. Například zatím pustit soutěže bez diváků do konce letošního roku, aby kluby předem věděly, na co se mají připravit, protože měnit pravidla každý den (to bohužel vidíme u chaotické české vlády už mnoho měsíců) je nesmyslné.
2. Opakovaně a pravidelně testovat sportovce, kterým budou soutěže povoleny. Ostatně ty kluby, které se účastní mezinárodních zápasů a závodů, to tak dávno dělají, kluby fotbalové ligy se už doteď testovaly povinně před každým zápasem. Ostatně už máme na koronavirus k dispozici i rychlotesty, ať je profesionální sportovci využívají.
3. Velkým problémem při šíření nákazy v Česku je i to, že přijatá nařízení nejsou dobře kontrolována a vymáhána. U sportovních soutěží by byla ovšem kontrola poměrně jednoduchá (víte dopředu kde, kdy, kdo) a jak bylo řečeno, sportovci by byli skutečně padlí na hlavu, kdyby dohodnutá nařízení obcházeli a tím přicházeli kvůli vlastní nezodpovědnosti o své živobytí. Pokud by některý z klubů nařízení porušil, ať prohraje další zápasy kontumačně, dokud se u něj situace nevyřeší. Jednotlivec-hříšník by nebyl na další závody připuštěn a mohl by dostat penalizaci na určitou dobu.
Chápu, že někdo namítne: Když výjimky pro část sportu, tak proč ne výjimky třeba pro kulturu? Ta je také umrtvena a trpí. Kromě již vyjmenovaných důvodů, u sportu (zejména profesionálního), i když se hraje bez diváků, zážitek dnes zprostředkuje mnoho televizních kanálů. Určitá interakce zůstane, i když je jiná. U kultury je to daleko složitější, prostě na to nejsme zařízeni. Sport jako fenomén působí zcela jinak. Navíc pohybová aktivita je vždy dobrá v soupeření s nemocemi.
Nejsem příznivcem porušování koronavirových nařízení, nosím vždy roušku tam, kde se to má, jsem obezřetný a myslím si, že úřady a policie mají přísněji na všech vymáhat to, co bylo schváleno. Na druhou stranu nenechme postupně umírat náš sport, protože možnosti, jak ho nedržet příliš dlouho v izolaci, stále existují. Jen to chce nastavit jasná a dlouhodobější pravidla, která přitom mohou být z pohledu sportovců dost přísná. Ale splnitelná.
Legendární česká sportovkyně a olympijská vítězka Dana Zátopková, která v březnu letošního roku zemřela, kdysi řekla: „Doufám, že s tím naším sportem nedopadneme jako ve starém Řecku, kde jeden z filozofů napsal, že sportovci jsou jenom k tomu stvořeni, aby žrali, trénovali a nechali se masírovat!“ Věřím, že to nikdo nechceme a že tak nedopadneme. Nastavme rychle jasné podmínky a pusťme sportovní gladiátory zpět do arény. My ostatní se k nim připojíme pomocí televize.
