Prezident jako každoročně kombinuje osobnosti skutečně významné a zasloužilé s osobnostmi zasloužilými méně, či ještě méně. Hlava státu má rada rozhořčení, konflikt a kritiku. Té se každoročně i dočká, mezi oceněné míchá i postavy pro význam a slávu této akce málo vhodné. A těší se pak z přívalu kritiky, ironie ba i rozhořčení.
Je možné prezidenta tohoto potěšení ušetřit a kritické rozbory si odpustit. Ať si dělá, co myslí. Má už svého dost. Ty skutečně velké a významné osobnosti medailový mix velkého s malýho nepoškodí. Velkými osobnostmi budou dál. A ti malí budou za rok, za dva zapomenuti, neb panská láska skáče po zajících. Jediné, co ze slavnostního večera trvá, je zpráva o panu prezidentovi a jeho libostech, sympatiích či vkusu. Ten se nemění, už na počátku prezidentovy služby byl takový, jaký je dnes. Jeden ze zpěváků to řekl jasně: prezident byl můj kamarád, tak mi dal medaili. Ale už kamarádem není, tak mu ji vracím.
Jednu novinku je nutno zaznamenat: dnes ocenil ministra, hned zítra ho propustí z vlády. Propustí ho, přestože ho ocenil, nebo ho ocenil, ačkoliv ho propustí? Řád bílého lva je sakra už nějaký řád.
