nahoru

Vyprahlost z Lán: Projev prezidenta Zemana byl o ničem, byl úplně prázdný

Viliam Buchert 28. října 2020 • 21:10
Vyprahlost z Lán: Projev prezidenta Zemana byl o ničem, byl úplně prázdný
foto: FTV Prima

Na sociální sítích se před středečním večerním projevem prezidenta Miloše Zemana ke 102. výročí vzniku Československa objevila poznámka, že v současnosti je „rozebírat projev prezidenta spíše formální práce pro gerontopsychiatra než pro politology“. Tak tentokráte to nebylo ani pro gerontopsychiatra, ani pro politologa. Kdyby Zeman vůbec nevystoupil, nic by se nestalo, protože neřekl nic zajímavého. Bylo to 6 minut a 43 sekund zbytečného času. Přitom možností se nabízelo hodně.

Miloš Zeman žije uzavřený ve vlastní názorové bublině a je odtržený od reality běžného života. Možná proto už nemá co říct. Většinu letošního bouřlivého roku tráví na zámku v Lánech a je to hodně znát. To, co bublá uvnitř české společnosti sleduje z velkého odstupu, informace podle všeho čerpá hlavně z Teletextu a není schopen předložit žádnou smysluplnou analýzu stavu země. Přitom právě 28. říjen k tomu vždy býval pro prezidenty velmi dobrou příležitostí, protože pozornost publika byla upřena právě k projevům u tohoto významného státního svátku. Využívali jí jak Václav Havel, tak Václav Klaus. Zeman se rozhodl být „mimo“, přestože země je právě teď v nejhorší krizi od vzniku samostatné České republiky.

Průzkum agentury STEM/MARK, který byl publikovaný před několika dny, ukázal, že podle občanů současná hlava státu nenaplnila během krize úlohu empatické opory. No ani nemohla, protože vidět a slyšet byla pouze ojediněle. A když už Zeman několikrát promluvil, zhusta kritizoval a nadával ostatním. Dvě třetiny lidí si proto podle průzkumu myslí, že aktivita prezidenta byla a je v době koronakrize naprosto nedostatečná. Nic se na tom nezměnilo ani ve středu večer při Zemanově projevu. Naopak.

V dobách, kdy se Česko nachází ve velkých nesnázích, mohl nevyšší představitel státu alespoň naznačit, že nebude národ rozdělovat, ale spojovat. Protože právě to potřebujeme. Mohl burcovat, chválit a navrhovat řešení. Jenže on neudělal téměř nic. Přednesl několik známých frází bez jakékoli zajímavé myšlenky a nápadu. Řekl pár slov o tom, že máme den, kdy se předávají státní vyznamenání. Tak to je skutečně velký objev. Vymlouval se, že vlastně nebude k ničemu mluvit, protože předávání medailí se letos kvůli nákaze nekoná. Toto zdůvodnění je ale nesmyslné, protože jednak ocenění byli zveřejněni (proč k nim pár slov neříct) a také se nacházíme ve složité situaci.

Jistě, nemůžeme od podobného vystoupení čekat nic tak velkolepého a skvěle vystaveného, jako byl třeba projev „I Have a Dream“, jedna z nejslavnějších veřejných řečí všech dob, se kterou v srpnu 1963 vystoupil ve Washingtonu Martin Luther King. Ani se nedalo čekat, že Zeman dosáhne takového přesahu a schopnosti hluboké analýzy jako jeho předchůdce Václav Havel v památném novoročním projevu 1. ledna 1990, kdy národ zasáhl otevřenými lidi slovy, že „naše země nevzkvétá“. Stačilo by ale, kdyby více rozebral současný neutěšený stav a dodal občanům nějakou inspiraci. Neučinil tak. Musel by totiž kritizovat i jednoho z vyznamenaných plukovníka Romana Prymulu i zcela chaotickou vládu Andreje Babiše.

Otázkou proto je, k čemu vlastně dnes Miloše Zemana potřebujeme? K ničemu. Opět se jen potvrdilo, co nechceme. Už nikdy takového prezidenta.





Diskuse ke článku