Mouka, těstoviny, toaletní papír, roušky a dezinfekce. Jejich dostatečné zásoby se staly symbolem koronavirové pandemie. Donedávna si běžné potřeby schraňovali ponejvíce takzvaní preppeři, dnes je nevědomky následujeme.
Není to tak dávno, co podstatnou část nejen českého národa zachvátila panika z prázdných regálů a nedostatku jídla. Vlivem současné situace si proto mnozí z nás začínají osvojovat návyky typické pro preppery. I když často bývá prepperství vnímáno jako poněkud zvláštní subkultura, ukazuje se, že jde o stále narůstající trend, který není neobvyklý ani v Česku.
Fenomén prepperství (od anglického slova prepp = připravit) je známý především z Ameriky a jako činnost, v jejímž rámci se osoba připravuje na širokou škálu možných (i méně možných) katastrofických scénářů. Nejčastěji tedy s velkou jistotou najdete u preppera přinejmenším velkou zásobu trvanlivého jídla a dalších potřeb nutných k přežití, včetně zbraní a propracovaných plánů. Scénářů, s nimiž preppeři počítají, je nespočet, ať už to mají být přírodní katastrofy, blackout, pád ekonomiky, svržení atomové pumy, rozpad společnosti, či konec světa. „V prepperství jde o to, být základním způsobem samostatný a soběstačný, aby v případě selhání kanálů, které člověka normálně vyživují, ať už jde o moderní technologie, nebo zásobovací struktury, bylo možné žít a přežít,“ vysvětluje Erika Hájková, jež se o prepperství zajímá.
Paranoidní subkultura?
V pohledu na preppery převládá názor, že jde o poněkud zvláštní menšinu či subkulturu neustále žijící v úzkosti z potenciálního Armageddonu. Někteří je vnímají jako extremisty, již si budují protiatomové kryty daleko od civilizace, a antisociální, individualistické a paranoidní jedince. I když se někteří preppeři samozřejmě připravují i na ty nejextrémnější situace, studie publikovaná v Journal of Marketing Management v roce 2019, tedy ještě v době předkoronavirové, ukazuje, že je to silně zkreslený pohled. Prepperství se stává dle studie stále častějším mainstreamovým fenoménem způsobeným nikoliv bludnou a smyšlenou nejistotou, ale preventivní odpovědí na všeobecnou úzkost z trvalé krize. „Prepperství jako takové je vlastně přirozený fenomén, vedoucí k jednoduché věci, kterou je nezávislost. Člověk v moderní společnosti je závislý na spoustě externích věcí, jako stát a jeho instituce, trh s potravinami a zbožím nebo elektrická síť. Tato propojenost je ale velmi křehká,“ komentuje Erika.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
