Vladimír Pikora: Finanční trhy drží nad vodou fiktivní konstrukce | Reflex.cz
nahoru

Vladimír Pikora: Finanční trhy drží nad vodou fiktivní konstrukce

Vladimír Pikora24. dubna 2020 • 14:40
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
• foto: 
Profimedia.cz

Pohled na finanční trhy mi v posledních dnech silně asociuje kultovní knihu Ayn Randové „Atlasova vzpoura“. Ta popisuje kvazi kapitalismus zničený lobbisty a nesmyslnou regulací. Stačí se podívat na cenu ropy a uvidíme něco neuvěřitelného. V Americe jsme se dostali na záporné ceny.

Nabídka ropy je ohromná, poptávka skoro žádná. Ropu není kam dávat. Už jsou plné cisternové vlaky i nepoužívaná potrubí. Zkrátka ropa je všude. Ropa typu Brent, která je důležitá pro Evropu, se tento týden dostala pod 16 dolarů za barel. Ještě chvíli a budeme i v Evropě na záporných hodnotách. Němci si už zvykli, že když hodně fouká vítr, je cena elektřiny záporná. Nyní to bude platit o energiích obecně. Státní zásahy trh zničily.

Kromě energií vidíme totéž i u dluhopisů. Mezinárodní měnový fond očekává, že dluh zemí eurozóny letos vyskočí na 97 % hrubého domácího produktu (HDP). U některých zemí skočí přitom brutálně. Řecký dluh se dostane na nový rekord, prý překoná 200 % HDP. To nebylo ani v té největší dluhové krizi.

Italská vláda očekává, že její dluh letos také vzroste. Z loňských 135 % se dostane na 155 až 159 %. I německý dluh vzroste. Poradce německé vlády dnes prohlásil, že očekává pokles největší evropské ekonomiky o 5,5 %, což by při plánovaném deficitu znamenalo nárůst dluhu z 60 % na 75,3 % HDP. Ani tady se podle mě dluh nezastaví. V roce 2007 měli Němci dluh 64 % a v roce 2010 byl na 82 % HDP.

A dluhopisový trh se tváří, že je vše OK. Výnosy německých státních dluhopisů kotví u mínus 0,46 %. To je přeci bláznivé. Záporný výnos dluhu u tak zadlužené ekonomiky! To je proti zákonům ekonomie. Ale jen pro někoho, kdo nemá dost informací. Kdo má informací dost, ví, že ECB i jiné centrální banky už z trhů vykupují kdeco a jsou ochotny vykoupit i dluhopisy s mizerným ratingem.

Jinými slovy, úředníkům se podařilo z rychle se rozpínající bilanční sumy vyrobit lešení, které svou konstrukcí drží ve vzduchu celá nebesa finančních trhů a brání jejich zborcení. Je tu falešná poptávka, která jede jak perpetuum mobile. Pokud si chtějí ratingové agentury ještě říkat důvěryhodné, měly by brzo jihu Evropy zhoršit rating. Logicky by to mělo mít negativní dopad na akcie. Jenže ve světě, kde fiktivní lešení brání pádu cen, fungují trhy jinak. Trh se nebojí předlužení. Centrální banka prozatím zamete vše pod koberec. Dluh se tak vrátí jako bumerang až při té další krizi. Mezitím stále poroste.

Vyžaduje to ale politickou podporu. A to je pro mnoho lidí největší strašák. Pokud bude v Itálii jiná vláda, která se vzepře evropským orgánům, podrazí lešení stojny a s ním se zhroutí i finanční trhy. Proto mnozí dávají takové nehezké nálepky stranám, které nejsou systémové a ohrožují tuto hru na to, že dluh může růst až do nekonečna.

Není to problém jen jihu Evropy. Slovenský ministr financí Eduard Heger ve středu prohlásil, že schodek slovenského státního rozpočtu letos překročí 5 % hrubého domácího produktu. Státní dluh tak vzroste zhruba ze 48 % na 60 % HDP. To vůbec není zdravé.

Podobně nezdravý vývoj bude i v ČR. Dluh ČR v prvním kvartále překročil 1770 mld. Kč. Už dnes je přitom jasné, že během letošního a příštího roku vzroste dluh minimálně o 500 mld. Kč. Orientačně tak můžeme mluvit o růstu dluhu o třetinu.

Poptávka po českém dluhu je přitom rekordní. Všichni sázejí na to, že úrokové sazby půjdou ještě níž, a že kdyby bylo nejhůř, bude dluh vykupovat i ČNB. V posledních aukcích státních dluhopisů jsme proto viděli rekordní poptávku. Falešná poptávka je už i u nás. Zadlužujeme se o sto šest a ještě si u toho zpíváme do kroku. To je naprosto zvrácené. A za vším stojí rozhodnutí úředníků a bobtnajícího státu.

Až naše Potěmkinova vesnice s falešnou poptávkou padne, přijde skutečná dluhová krize. Představa, že budou centrální banky vykupovat dluh navěky, je naivní. To není řešení. To řešení jen odsouvá. Je to stejný nesmysl jako helikoptérové peníze. Brání to ozdravným procesům v ekonomice. Recese je třeba k tomu, aby se ekonomika změnila k lepšímu. Změnila svou strukturu a byla modernější. My se nezměníme, ale Čína ano. Ta projde ozdravným procesem a stane se globální jedničkou.


Kdy může skončit karanténa? Byla vládní omezení přehnaná? Jak se může pandemie dál vyvíjet? Přečtěte si v novém tištěném Reflexu velký rozhovor s profesorem Pavlem Kolářem a imunologem Jaroslavem Svobodou >>>

Reflex 17/2020Reflex 17/2020Foto Archív

Vladimír Pikora




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější