Když se řekne „sexuální panna“ nebo pejorativněji „šukací panna“, všichni si vybavíme ty nebohé nafukovací blondýny s… hm… řekněme překvapenými výrazy. Jenže před několika stoletími takhle sexuální panny vůbec nevypadaly. A upřímně takhle nevypadají ani dnes. A nejspíš by vám to dnes už dokázaly samy říct.
V šestnáctém a sedmnáctém století se mořeplavci ocitli v úplně nové situaci. Objevitelské cesty je totiž donutily nově vyrážet přes celé oceány a to znamenalo kromě hromady dalších nepříjemností i to, že se nedalo zavadit o ženu celé dlouhé měsíce a občas i roky. Námořníci jsou ale sebranka vynalézavá, a tak si začali z hadrů motat jakési postavy zhruba ženských tvarů, aby se nad nimi mohli ukájet. Nejznámější svými výtvory byli Holanďané, takže se pro tyhle sexuální panny vžil výraz „holandské manželky“. V Japonsku se tak sexuálním pannám říká dodnes.
A tohle je jenom začátek dlouhé a podivné historie umělých žen stvořených k tomu, aby s nimi měli muži sex. Ten zbytek, který obsahuje nacisty, panenku Barbie, roboty a rakouského malíře, ten si můžete poslechnout v dnešním díle našeho podcastu o historii sexu, sexuality a erotiky, podcastu Hodina dějepichu.
