V Iráku byl IS definitivně poražen v prosinci 2017, boje proti němu trvaly téměř čtyři roky (od ledna 2014), zahynulo nejméně 80.000 lidí. V Sýrii byl IS v říjnu 2017 vytlačen arabsko-kurdskou milicí z města Rakka, které dříve sloužilo jako hlavní bašta IS v Sýrii. Na posledním zbytku území, obci Baghúz na východě Sýrie, byl IS poražen letos 23. března. To zároveň znamenalo definitivní konec samozvaného chalífátu. Islámský stát se rozšířil i do Libye, kde byl poražen v prosinci 2016, kdy ho síly věrné vládě v Tripolisu vytlačily z města Syrta (asi 450 kilometrů východně od metropole), které ovládal od roku 2015.
Letos koncem dubna se vůdce Bagdádí objevil po pěti letech na propagandistickém videozáznamu. Uznal, že skupina přišla o takzvaný chalífát v Iráku a Sýrii, nicméně dodal, že bitva se Západem a jeho spojenci ještě zdaleka neskončila a poukázal na úspěchy džihádistů například v Mali, Burkině Fasu, Afghánistánu, Srí Lance či Turecku.
Teroristické útoky
IS se od roku 2015 přihlásil k mnoha teroristickým útoků, ať na území Sýrie či Iráku, tak jinde po světě. K nejtragičtějším atentátům patří série sebevražedných útoků v jemenském metropoli Saná v březnu 2015 (přes 140 mrtvých), atentáty v Ankaře v říjnu 2015 (přes 100 mrtvých), podíl na zřícení letadla ruské společnosti na egyptském Sinajském poloostrově v říjnu 2015 (224 mrtvých), útoky v Paříži v listopadu 2015 (130 mrtvých) a v Nice v červenci 2016 (86 mrtvých), útok na mešitu na severu Sinajského poloostrova v listopadu 2017 (311 mrtvých), atentát v pákistánské provincii Balúčistán loni v červenci (149 mrtvých) či letošní velikonoční útoky v kostelech a hotelech na Srí Lance (258 mrtvých).
V Iráku patřil k nejhrůznějším útokům atentát v centru Bagdádu v červenci 2016 (323 mrtvých), v Sýrii koordinované útoky v jihosyrském městě Suvajda a okolních vesnicích loni v červenci (nejméně 258 mrtvých).
Sunnitský islám
IS byl v minulosti napojen na teroristickou síť Al-Káida. Jeho příslušníci pocházeli z různých zemí. V řadách IS bojovaly v Iráku a Sýrii tisíce bojovníků, odhady se pohybují od několika tisíců až k 200 000. V hnutí byli zástupci salafistických hnutí, některých sunnitských kmenů i bývalí vojáci z armády dřívějšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna.
IS je znám svou přísnou interpretací islámu a islámského práva šaría a je nechvalně proslulý násilím páchaným na obyvatelstvu a zaměřeným hlavně na ty, kteří vyznávají jiná náboženství než sunnitský islám.
Za teroristickou skupinu IS označily OSN, EU, Británie, USA, Austrálie, Kanada, Rusko či Indie, ale i řada muslimských zemí (Indonésie, Malajsie, Turecko, Saúdská Arábie či Egypt).
Ničení kulturních památek
IS podle odborníků několikrát změnil název, v roce 1999 si říkal Džamáa at-Tavhíd, později Bilád ar-Ráfidín a poté Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Od června 2014 se nazýval jen Islámský stát (IS).
Podle zpráv OSN se IS dopouštěl "systematických a do očí bijících porušení" mezinárodního práva, zabíjel civilisty, páchal sexuální útoky na ženy a dívky, prováděl únosy a cílené útoky na politické i náboženské vůdce a zabíjel děti.
IS ve snaze vymazat stopy přítomnosti neislámských kultur také proslul ničením kulturních památek, kupříkladu v srpnu 2015 zničili jeho stoupenci v historickém městě Palmýra Belův chrám, asi nejznámější památku v místě zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2017 vyhodili radikálové z IS do povětří slavnou mešitu An-Núrí v Mosulu, z níž abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát.
V srpnu 2014 zveřejnil IS první video, na kterém jeho stoupenci zabili zahraniční rukojmí. Podobné vraždy rukojmí, jejichž záznamy se šířily po internetu, se později mnohokrát opakovaly.
