Masakr na náměstí Nebeského klidu 1989 v kontextu doby | Reflex.cz
nahoru

30 let od masakru v Pekingu: Ohlédnutí za krvavými událostmi na náměstí Nebeského klidu v roce 1989

Vít Vojta3. června 2019 • 16:30
30 let od masakru v Pekingu: Ohlédnutí za krvavými událostmi na náměstí Nebeského klidu v roce 1989
foto: Profimedia.cz

Před třiceti lety, 4. června 1989 ráno vyhnala čínská armáda z centrálního náměstí Pekingu šestitýdenní tisícihlavé shromáždění. Tato událost se zapsala pod historickou zkratkou „Masakr na náměstí Nebeského klidu“. Tehdejší vojenský zásah je z našeho západního hlediska nepřijatelný a nehajitelný. Ale jen jeho zkratkovitý výklad bez historických souvislostí nás v pochopení Číny neposune.

Poslední století čínských dějin je bojem o nahrazení čínského feudalismu republikánským zřízením, o nalezení vhodné podoby řízení a správy státu.

Nezájem západních impérií o rozdrobenou Čínu v ní od roku 1919 asi ještě podpořil dva dominantní, ale krajní politické přístupy. Komunistické hnutí mělo velkou podporu u většinového zbídačeného obyvatelstva, zatímco nacionální fašistický model byl pro jeho jednoduchost oblíbený u místních uzurpátorů a generalissimů. Obě inspirace přicházely z Evropy.

Rozchod se Sovětským svazem

Málokdo tehdy mohl tušit smrtící rizika sociálních experimentů obsažená v obou koncepcích. Nebyla s nimi žádná historická zkušenost. Obě hnutí se střetla ve faktické občanské válce (1927–1949). Nad nacionalisty v ní zvítězili komunisté, opírající se o sovětský socialistický tábor.

Paní Nováková zachraňuje premiéra Babiše. Bude to stačit i tentokrát?

Když se pak Čína na konci padesátých let se Sovětským svazem rozešla, ponořila se na dvě desetiletí do ultralevicového politického chaosu, ze kterého v roce 1976 vyšla v katastrofální ekonomické situaci a v silné mezinárodní izolaci. Největší škody – podobně jako v našich končinách – byly spáchány na myšlení lidí, kterým ideologie vymyla mozky, chod celé společnosti byl přiškrcen nelogickými tabu, zákazy a omezeními.

Z izolace pomohlo Číně v roce 1979 až navázání diplomatických styků s USA. Současně spustila program „otevření se světu a ekonomické reformy“, ale o tempo, způsob a rozsah reforem se vedly spory. Čínu, obrovskou a nesourodou zemi, vždy ohrožovala vnitřní nestabilita a chaos.

I původně ekonomická reforma nakonec mění chod celé společnosti a dochází do fází, kdy přerůstá své tvůrce. Ti začnou ztrácet kontrolu a nevidí konce spuštěných procesů. A pak v obavách, aby neztratili vše, čeho bylo dosaženo, společenský pohyb přibrzdili. Důsledkem takového dupnutí na brzdu pak bývá neustálý boj dvou křídel, rychlejších a pomalejších reformátorů. K tomu samozřejmě došlo i v Číně.

Fotografie z jiného světa: Jak vypadala Čína před komunistickým převratem?

Osm velkých stařešinů

Za otce čínské reformy je považován Deng Xiaoping (1904−1997). Od počátku 80. let byl v klíčové pozici předsedy Vojenského výboru ČLR, ale zemi tehdy řídila skupina komunistických veteránů v různých ústředních funkcích. Protože byli narozeni mezi léty 1902 až 1909, říkalo se jim „Osm velkých stařešinů“. Někdy se k nim řadí i otec současného prezidenta Xi Zhongxun (1913−2002).

Funkci generálního tajemníka strany zastával v letech 1981−1987 Hu Yaobang (1915−1989), mladší soudruh pod přísným dohledem „stařešinů“. Ke komunistům se přidal ve čtrnácti, za Kulturní revoluce, probíhající mezi lety 1966 a 1976, byl trestán stejně jako reformátor Deng. Byl také považován za aktivního reformátora, oblibu veřejnosti si získal i rehabilitací obětí Kulturní revoluce. Na přelomu roku 1986 a 1987 však podle ústředí nereagoval dostatečně na studentské bouře, vyvolané proreformními intelektuály. Proto byl „stařešiny“ a konzervativním křídlem odvolán z funkce. Xi Zhongxun tehdy patřil k jeho nemnohým obhájcům, aktuální prezident Xi jej dodnes považuje za vzor.

Vondra: Lili na mě kýble špíny, návrat je satisfakce. EU páchá sebevraždu, invazi…

Když 15. dubna 1989 Hu Yaobang zemřel, byl následně vyhlášen smutek a konaly se vzpomínkové akce na vzorného revolucionáře a vlastence. Lidé se shromažďovali i na náměstí Nebeského klidu. Vysoké školy daly studentům volno. Shromažďování pokračovalo a postupně se objevila kritika, plakáty a nápisy na zdech univerzit zpochybňovaly vedoucí úlohu komunistické strany nebo přestárlou první generaci komunistů, která byla ještě v osmdesáti letech stále u moci. Objevily se i cynické narážky na oba komunistické vůdce Hu a Denga: „Kdo neměl jít, odešel, kdo měl zemřít, ten zase nezemřel.“

Pekingské jaro 1989

V květnu se situace přiostřila, studenti na náměstí vyhlásili protestní hladovku za demokratizaci, události ovlivnily i státní návštěvu sovětského tajemníka Gorbačova. Nástupce Hu Yaobanga, generální tajemník Zhao Ziyang (1919−2005) s demonstrujícími studenty komunikoval, zatímco konzervativci kolem předsedy vlády Li Penga (nar. 1928) prosadili 19. května vyhlášení stanného práva a povolání armády, vojenské a pořádkové policie k Pekingu.

Na Západě se pekingské jaro 1989 chápalo trochu zkresleně jako souběžná liberalizace východní Evropy. U nás však šlo primárně o osvobození ze sovětské nadvlády, které zároveň vyvrátilo i domácí komunistický kolaborantský režim. Zatímco v Číně šlo o způsob reformování suverénní země.

Karel Steigerwald: Babiš by mohl vládnout i z vazby. Prezident je pro!
Karel Steigerwald 1. června 2019 • 14:18

Karel Steigerwald: Babiš by mohl vládnout i z vazby. Prezident je pro!

Současný čínský režim tvrdí, že demonstrace byly organizovány malým množstvím nepřátel socialismu a měly jasný plán. Celý průběh událostí, nejednotní samozvaní vůdcové a mluvčí, nejasné a naivní požadavky, to vše ukazuje, že se nejspíše jednalo o spontánní hnutí převážně mladých lidí ústící do zmatků a bohužel i do násilí, jež vrcholilo smrtí. Jistá nečinnost generálního tajemníka Zhao Ziyanga vyprovokovala k ofenzívě křídlo konzervativců, kteří celou tragédii završili násilným vyklizením náměstí 4. června 1989 zrána.

Západ tehdy hovořil až o dvou tisících obětí, čínská vláda o dvou stech, CIA údajně odhadovala počet mrtvých na 400 až 900. Došlo i k lokálním bojůvkám, a tak oběti byly i na straně vojáků, shořelo též více vojenských obrněných vozidel.

Tajemník Zhao byl následně odvolán a dožil v domácím vězení. Na jeho místo nastoupil Jiang Zemin (nar. 1926), tehdy nečekaný kandidát vybraný kompromisem stařešinů a konzervativců. Byl nečekaně úspěšný, ekonomická prosperita země za jeho vlády výrazně narostla, a když v devadesátých letech „Osm velkých stařešinů“ odešlo, stal se jako generální tajemník a prezident čínskou jedničkou. Říká se, že čínská vláda byla pod jeho vlivem až do nástupu současného prezidenta na post generálního tajemníka v roce 2012. Pak začala jiná kapitola vývoje čínské společnosti, jejímiž svědky jsme právě dnes.

Autor je sinolog a ekonomický poradce pro asijské trhy

Sex, drogy a nespoutaná zábava: Unikátní pohled do zákulisí čínských nočních podniků
Sodomková: Soud jde zmanipulovat, víme jak. Rozhlas nás teď cenzuruje a kryli to i…

Vít Vojta



Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější