nahoru

Věrozvěsti Cyril a Metoděj přišli na Velkou Moravu v roce 863. Proč jejich příchod slavíme 5. července?

Jaroslav Šajtar5. července 2018 • 06:30
Věrozvěsti Cyril a Metoděj přišli na Velkou Moravu v roce 863. Proč jejich příchod slavíme 5. července?
foto: Profimedia.cz

Pátého července slaví Česká republika, Slovensko a římští katolíci v některých zemích Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Poprvé byly na tento den stanoveny oslavy tisícího výročí příchodu soluňských bratří v roce 863 na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka papežem Piem IX.

Proč zrovna 5. červenec?

Je však třeba poznamenat, že toto datum nemá zřejmou souvislost se životem svatých Cyrila a Metoděje, ba ani s cyrilometodějstvím obecně. Hlavními důvody pro přesun se stala nevhodná roční i liturgická doba dřívějšího data – 9. března –, jakož i vzrůstající kult Jana Husa, datum jehož upálení si připomínáme o den později – 6. července. Třicátého září 1880 papež Lev XIII. okružním listem Grande munus vyzdvihl zásluhy obou apoštolů Slovanů a rozšířil jejich svátek na celou římskokatolickou církev.

Slovanské pravoslavné církve slaví Cyrila a Metoděje 11. května podle pravoslavného kalendáře (24. květen podle občanského kalendáře), kdy podle tradice Cyril a Metoděj ze Soluně na Velkou Moravu přišli. Historicky je však doloženo pouze to, že se tak stalo na jaře 863.

Kauza Čapí hnízdo chronologicky: Jak to bylo s dotací, proč Babiše šetřil OLAF i…

Chyběli duchovní

Roku 862 vyslal velkomoravský kníže Rostislav poselstvo k byzantskému císaři Michaelu III. se žádostí o vyslání biskupa a učitele, jenž by na Velké Moravě položil základy církve nezávislé na franských biskupech. Obyvatelé Velké Moravy se sice již seznámili s církevním učením misionářů z Východofranské říše, ale Rostislav v obavách z politického a náboženského vlivu Východofranské říše nechal franské kněze vyhnat, a Morava tudíž postrádala duchovní.

Císař a patriarcha Fotios Rostislavově žádosti vyhověl a pro znalost jazyka pro misi vybral Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Během příprav Konstantin sestavil nové písmo (hlaholici) pro slovanský jazyk a spolu se starším bratrem Metodějem přeložil do staroslověnštiny liturgické knihy nezbytné pro konání bohoslužeb. Konstantinovi se připisuje sestavení Proglasu, předmluvy ke staroslověnskému překladu evangelií.

Češi se koukají, Moravané hledí. Na severu se pospíchá, na jihu chvátá. Mapy ukazují…

Osvětová činnost soluňských bratří

Na Velkou Moravu dorazili oba bratři na jaře 863 – Konstantin patrně v hodnosti presbytera/kněze a Metoděj asi jako jáhen. Díky autoritě a organizačním schopnostem obou výjimečně vzdělaných a erudovaných bratrů a ovšem také díky podpoře poskytnuté knížetem Rostislavem jejich misie triumfovala.

Konstantin s Metodějem kromě prosazení staroslověnštiny coby bohoslužebného jazyka sestavili rovněž Zákon sudnyj ljudem (Soudní zákon pro laiky), nešetřící lidi, kteří nepřijali křesťanství, a svolávající hrom a blesky na ty, kdo konali pohanské oběti či přísahy.

Kalendář letního času do roku 2022: Kdy začíná a končí, jaká je jeho historie a proč ho…

Životopisy slovanských věrozvěstů

Svatý Konstantin, zvaný Filozof, se narodil roku 827 v řecké Soluni a náležel k tehdejším nejvýznačnějším učencům. Byl skvělý teolog, polyglot a řečník. Působil jako profesor filozofie a vedl úspěšně několik zahraničních nábožensko-politických misí i řadu teologických disputací. Několik let strávil v klášteře společně se svým bratrem. Mnichem se stal teprve krátce před smrtí v Římě, kde vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno Cyril, pod nímž je znám u nás. Zemřel 14. února 869 v Římě.

Svatý Metoděj se narodil roku 813 stejně jako jeho bratr v Soluni a v mládí pracoval jako byzantský státní úředník. Během společného pobytu v klášteře s Konstantinem se stal bratrovým nejbližším spolupracovníkem, s nímž ve službách mocné Byzance podnikal zahraniční mise. Po jeho smrti se chopil vedení velkomoravské misie, čímž završil společné dílo. K Metodějovým největším úspěchům patří zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, v níž se stal prvním arcibiskupem. Zemřel 6. Dubna 885 ve Velkomoravské říši.

Oba bratry po celý středověk pokládali za biskupy, ale v současné době nad jejich biskupskou hodností nevládne shoda. Až do poloviny 19. století se u nás běžně nazývali staročeskými jmény Crha (jméno vzniklo z Cyrila) a Strachota (chybný překlad z řeckého Methodios, jež bylo chybně přikloněno k latinskému metus, tj. strach, a přeloženo).

Roku 1880 papež Lev XIII. oba bratry svatořečil a v roce 1981 je papež Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Zároveň jsou hlavními patrony Moravy.

Colours of Ostrava: Jak a kdy koupit vstupenky, kde se ubytovat, jak se na festival…
20 nejlepších akčních filmů 21. století. Tady jsou důvody, proč se na ně podívat

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,850
22,620
28,640
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější