Jaké stopy v Británii zanechali za 2. světové války američtí vojáci?

Jaké stopy v Británii zanechali za 2. světové války američtí vojáci? Zdroj: Wikimedia

Říjen 1944, polní maršál Bernard Montgomery vysvětluje spojeneckou strategii britskému panovníkovi, králi Jiřímu VI. Stalo se tak v jeho velitelském karavanu v Nizozemsku.
22. dubna 1944, britští parašutisté připraveni na výcvik na své základně ve Wiltshire.
Rok 1941, kontrola následků náletu v Holbornu v Londýně.
Březen 1944, britský voják Alfred Campin při cvičení.
Rok 1943, výroba bombardérů Lancaster ve fabrice ve Woodfordu nedaleko Manchesteru.
14
Fotogalerie

G.I. Joe v Evropě: Jak změnilo 100 tisíc Američanů během druhé světové války Británii?

Zvláštní vztah Británie a Spojených států, jemuž několik staletí dominovalo jako těžká mocenská váha Britské impérium, dostal během druhé světové války nový impuls. Poté, co do Británie v prosinci 1941 dorazila zpráva o japonském útoku na Pearl Harbor, prohlásil Winston Churchill, že bude spát spánkem zachráněných a vděčných. Amerika vstoupila do války a Británie věděla, že s pomocí Američanů Hitlera porazí. V průběhu tří let prošly britskými ostrovy tři milióny amerických vojáků. Jaké stopy v zemi zanechali?

Před příjezdem prvních amerických jednotek v roce 1942 panovaly v Británii o Američanech četné stereotypy. Britové si je představovali jako vysoké, skvěle oblečené lidi, kteří buď střílejí policisty v Chicagu, nebo se prohánějí po prériích na koních a střílejí Indiány. Protichůdnost obrazů přitom nepředstavovala žádný problém. Proto se například i deník Times pokusil Brity na Američany z masa a kostí připravit. Popsal je jako „přátelské a obyčejné“, žádné hollywoodské hvězdy ani kovboje s dvěma kolty u pasu.

Setkání s americkými vojáky pro Brity v prvé řadě představovalo setkání s luxusem. Američané do Evropy přivezli coca-colu, sladkosti, cigarety, žvýkačky nebo třeba také nylonky. Oproti britským vojákům měli Američané pětinásobně vyšší žold, což se podepsalo také na pozornosti, kterou jim věnovaly britské ženy. Odhaduje se, že jejich svodům podlehlo až 70 tisíc žen. To v podstatě odpovídá počtu 100 tisíc trvale umístěných příslušníků americké armády na ostrovech.

Romantické vztahy mezi Američany a Britkami měly šťastné i méně šťastné konce. Mnohé ženy se za Američany provdaly a po válce s nimi odešly za moře. Mnohé však využily náruče Američanů pouze v době, kdy jejich vlastní muži sloužili v armádě, a po válce je přivítaly s novým potomkem v náručí. Odhaduje se, že se z podobných krátkodobých vztahů narodilo až 9000 dětí.

Nejhorší start do života měly ty, jež se narodily jako míšenci. Dětem amerických černých vojáků se po válce hanlivě přezdívalo „hnědé děti“. Část z nich měla to štěstí, že mohly se svými matkami zůstat, mnohé však byly umístěny do speciálních dětských domovů pro míšence. Ostrakizaci se v konzervativní britské společnosti nevyhnula ani jedna skupina.


Podívejte se na skvělé barevné fotografie z druhé světové války:


Američané tak do Hitlerem a přídělovým systémem sužované země přivezli nejen jazz, luxusní potraviny a peníze, ale také novou krev, která vyústila ve stovky problematických startů do života. Britsko-americký zvláštní vztah byl spojeneckým svazkem z doby druhé světové války posílen a zpečetěn. Británie však v této době definitivně ztratila své dominantní postavení a z role obecného inspirátora jí zůstala jen role inspirátora kulturního. Vzorem moderního životního stylu se stal americký konzumerismus.