Než přišlo #MeToo: Skandál Fattyho Arbucklea otřásl před 105 lety hollywoodským průmyslem
Populární komik a svého času nejlépe placený herec Hollywoodu Roscoe „Fatty“ Arbuckle byl 10. září 1921 zatčen, obviněn ze znásilnění a zabití. Arbuckle byl sice u soudu zproštěn viny, jeho hvězdná kariéra ale skončila. Skandál poznamenal i samotný Hollywood. V hereckých smlouvách se objevily takzvané „morální klauzule“ umožňující rušit kontrakty v případě hrubého porušení morálky. Oživeny byly v éře kampaně #MeToo.
V roce 2011 oznámil kanál HBO záměr natočit film sledující osudy Roscoe Arbucklea. Arbuckle, přezdívaný „Fatty“ – „Tlouštík“, je zásadní postava raného Hollywoodu. Jako herec pomohl etablovat žánr němé komedie, v jeho režii se na plátně objevil Buster Keaton i Charlie Chaplin. Životopisného filmu, kde měl hrát hlavní roli Eric Stonestreet, známý ze seriálu Taková moderní rodinka, se ale diváci nikdy nedočkali. Důvod nebyl oficiálně oznámen. Spekuluje se, že oživovat osudy slavného komika bylo v éře prosakujících hollywoodských skandálů a počínajícího hnutí #meetoo nežádoucí. Arbuckle byl totiž osobou, která pověst Hollywoodu coby města hříchu a tutlaných zločinů iniciovala. Je i pravděpodobné, že se chystaný film chtěl k jeho temné historii vyjádřit. Plánované jméno totiž znělo „The Day the Laughter Stopped“ – Den, kdy ustal smích.
První hollywoodský milionář
Roscoe Arbuckle byl ztělesněním stereotypu, že lidé při těle mají smysl pro humor. Narodil se v roce 1887 v Kansasu a podle jeho životopisců trávil už jako kluk více času v divadlech a kabaretech než ve škole. Ve 12 letech osiřel a začal se sám živit jako zpěvák a komik. V jednom z divadel si ho vyhlédla herečka a budoucí manželka Minta Durfee, se kterou se v roce 1910 dostal k práci pro Keystone Film Company. Němé grotesky plné honiček a ztřeštěných gagů vynesly Arbuckleovi slávu a bohatství. V roce 1917 už provozoval svoje vlastní studio Comique, v němž pomohl nastartovat kariéru Bustera Keatona, Charlieho Chaplina a dalších hvězd. Na začátku 20. let se Arbuckle stal prvním hercem, jehož roční honorář dosáhl astronomické hodnoty milion dolarů.
Na podzim roku 1921 byl do kin uveden Fattyho nejnovější hit „Crazy to Marry“ (Blázen by se ženil). Na oslavu úspěchu mu kamarád Fred Fischbach naplánoval třídenní party v luxusním sanfranciském hotelu St. Francis. O týden později seděl Arbuckle ve vazební cele obžalovaný ze znásilnění a vraždy. Film byl stažen z kin a veřejnost hltala nekonečné bulvární zprávy vykreslující zvrhlé životy hollywoodských hvězd.
Osudná oslava
Nehledě na to, co se v hotelu St. Francis opravdu událo, nebyly oslavy v žádném případě nevinné. V USA panovala prohibice, pronajaté apartmá ale přetékalo alkoholem, z gramofonu zněl jazz a Arbuckle oblečený do hedvábného pyžama bavil vybranou společnost plnou bohatých mužů a mladých hereček. Mezi všemi krasavicemi vynikala pětadvacetiletá Virginia Rappe, kterou Fattyho přátelé potkali v lobby hotelu a pozvali ji na večírek. Začínající herečka, modelka a módní návrhářka si původně nebyla jista, jestli se zdrží. Několik drinků a pozornost slavného herce ji ale přesvědčily, aby zůstala. O několik hodin později vešla do Arbuckleho ložnice, aby použila toaletu. Herec ji následoval a zamknul za sebou dveře.
Následující události jsou zastřené mlhou mnoha protichůdných svědectví, zjevných výmyslů bulvárních novinářů a stovek teorií amatérských i profesionálních historiků. V jedné verzi příběhu se Arbuckle pokusil Virginii Rappe znásilnit, povalil ji na postel a svými skoro 150 kilogramy jí způsobil těžké zranění. Ve verzi zastávané hercovými obhájci Arbuckle Virginii našel, jak zvrací na toaletě, uložil ji na postel a snažil se jí ulevit od bolesti. Podle některých výpovědí spolu byli o samotě několik minut. Jinde se dozvíte, že šlo o více než hodinu. Herec měl zamčené dveře otevřít sám a zavolat pomoc. Možná ale odemknul až poté, co Virgiina známá do dveří dlouho bušila a kopala. Jedni přísahali, že Arbuckle byl vždy ohleduplný džentlmen. Druzí si vzpomínali, jak rozčileně vyhrožoval, že jestli trpící dívka nepřestane křičet, tak ji vyhodí z okna.
V každém případě byla Rappe objevena polovědomá s prudkou bolestí v břiše. Hotelový lékař ji přemístil do jiného pokoje a podal jí tišící léky. Až po třech dnech byla převezena do nemocnice, kde 9. září zemřela na následky infekce způsobené prasklým močovým měchýřem. Den nato policie oznámila, že je Arbuckle podezřelý ze znásilnění a vraždy. Herec byl v té době již na cestě domů do Los Angeles, rozhodl se ale dobrovolně přijít na policii a nechat se zatknout.
Kariéra v troskách
Zatímco Arbuckle očekával soud, bulvární noviny zásobovaly dychtivé čtenáře čím dál divočejšími (a velmi nechutnými) scénáři, co se v pokoji mělo dít. Chaplin a Keaton se sice kolegy veřejně zastali, samotný fakt, že herec pořádal v době prohibice alkoholické večírky, ale popřít nedokázali. Pověst nedávno oslavované filmové hvězdy byla rázem v troskách. V jednom kině začali diváci dokonce střílet do plátna, když se na něm objevila Arbuckleova postava. Studio Paramount proto stáhlo jeho nový film z distribuce a mocný šéf Adolph Zukor rozkázal vypovědět znectěnému herci kontrakt.
Soud do případu jasno nevnesl. Spíše ho ještě zamotal. Obžaloby se chopil ambiciózní právník Matthew Brady, který hodlal ostře sledovanou kauzu použít jako odrazový můstek ke své politické kariéře. Proti němu nastoupil tým prominentních advokátů najatých Arbucklem. Výsledkem byla právní bitva plná protichůdných výpovědí, odvolaných svědectví, očerňování jedné i druhé strany. Obžaloba tvrdila, že Arbuckle byl ve svém studiu známý svou zálibou v mladých herečkách. Obhájci kontrovali pitevní zprávou, kde lékaři uvedli, že tělo neneslo známky násilí. Předloženy byly policejní protokoly z výslechů účastníků večírku, kde se vyjadřovali, že Virginia Rappe křičela, že jí Arbuckle ublížil. Oponenti namítali, že svědci svá tvrzení odmítli opakovat před soudem a oběť vykreslovali jako notorickou „party girl“ dohazovanou kuplířkou na večírky bohatých herců.
V prvních dvou přelíčeních nebyla porota schopna vynést rozsudek. Ve třetím byl Arbuckle zproštěn viny. Podezření, že slavného herce zachránilo bohatství a armáda prominentních právníků ale zůstalo. Honoráře obhájců ho navíc takřka zruinovaly a žádné studio o něj nejevilo zájem. Jediným zdrojem příjmů byly dary přátel a režírování pod poněkud očividným pseudonymem Will B. Good (Bud Uhodný). Studio Warner Brothers ho vzalo na milost až v roce 1932, kdy mu nabídlo roli v celovečerním filmu. Šťastný Roscoe Arbuckle zprávu oslavil s přáteli, poté ulehl do postele a už z ní nevstal. Zemřel na zástavu srdce ve věku 46 let.
Továrna na sny nebo Město hříchu
Kauza poznamenala filmový průmysl navždy. Namísto „Továrny na sny“ začali lidé vnímat Hollywood jako „Město hříchu“. Studia se pokusila pověst očistit zavedením cenzurní Haysovy komise, morálního kodexu a založením asociace udělující všem filmům hodnocení přístupnosti pro mládež. Na popud studia Universal byly do všech dlouhodobých smluv zanášeny klauzule umožňující vypovědět kontrakt v případě hrubého porušení morálky.
Morální klauzule byly během dalších let používány spíše sporadicky. Výjimkou bylo snad pouze jejich zneužití v procesu s „Hollywoodskou desítkou“ – skupinou filmařů obviněných v roce 1947 ze sympatií s komunismem. Svět se o jejich existenci dozvěděl až v novém tisíciletí. Až nepříjemná podobnost případu Fattyho Arbucklea s kauzami zveřejněnými během kampaně #metoo je možná i důvodem, proč byl projekt životopisného snímku uložen k ledu.
