Atomová puma středověku: Záhadný řecký oheň dodnes ukrývá tajemství svého složení

Když v říjnu 1147 dorazil francouzský král Ludvík VII. s křížovou výpravou do Konstantinopole (dnešního Istanbulu), její panovník, císař Manuel I. Komnenos, usoudil, že neuškodí, když kolegovi ze západní Evropy udělá malé představení. Na jeho pokyn přinesli vojáci na městské hradby věc, jež se ze všeho nejvíc podobala dnešnímu kulometu, on ji ale svému vznešenému hostovi nejspíš představil jako pyr thalassion, mořský oheň. Na jeho pokyn voják, který zbraň obsluhoval, stiskl spoušť – a rozpoutalo se peklo. Zahřměl hrom, zablesklo se, z hlavně vyšlehl dlouhý plamen, okolí zahalil dým a sirný zápach, jenž musel být dílem samotného satana. To se ještě několikrát opakovalo.

Francouzský král byl mimořádně zbožný i na dobu, která si na ateismus moc nepotrpěla; jeho manželka si stěžovala, že je povahou spíš mnich. Ludvíkova reakce na předvedení císařovy tajné zbraně tomu odpovídala. Podle očitých svědků při každém zážehu plamene provázeného hřměním padl na kolena a za stálého křižování naříkal: „Pane, smiluj se nad námi!“ Spolu s ním tohle cvičení v bezpečné vzdálenosti od běsnícího plamenometu prováděl celý králův doprovod.

Drak letící vzduchem

I bez zděšení francouzských křižáků panovníci východořímské říše dobře věděli, že mají v rukách historický trumf. Game changer, jak se říká dnes. A že tím trumfem zůstane, jen dokud se ho nezmocní někdo jiný. Císař Konstantin VII. Porfyrogennétos (V purpuru zrozený), jenž panoval v letech 913 až 959, byl mimořádně vzdělaný muž. Kromě panování se věnoval také literatuře, zlé jazyky dokonce tvrdí, že literatuře na prvním místě. Mezi jeho rozsáhlým dílem je mimo jiné spis De administrando Imperio (Správa říše), věnovaný synovi Romanu II., v němž píše: „Musíš se starat především o řecký oheň. Pokud tě někdo o něj požádá tak často, jako žádali nás, odpovídej, že to nelze, neboť oheň byl zjeven Konstantinovi, prvnímu císaři křesťanů, andělem.“