Chudý maďarský imigrant Adolph Zukor založil moderní kinematografii. Kvůli své vizi se utkal i s Edisonem
Před 50 lety zemřel zakladatel filmových studií Paramount a otec moderní kinematografie Adolph Zucker. Chudý maďarský imigrant se do pozice hollywoodského magnáta vypracoval díky víře, že budoucnost zábavy patří dlouhohrajícím filmům. Neváhal kvůli ní vstoupit do obchodní války s všemocným Thomasem Alvou Edisonem.
V roce 1912 vstoupil do kanceláře Motion Picture Patents Company malý mužík a silným maďarským přízvukem se domáhal schůzky s ředitelem. Firma známá spíše jako „Edisonův trust“ tehdy držela patentová práva k veškeré filmařské technologii od kamer přes filmový materiál až po promítačky. Rozhodovala tak de facto o tom, co se bude pro americké publikum natáčet a promítat. Dramaturgii Edisonem licencovaných kinematografů obstarávaly krátké několikaminutové filmečky. Návštěvník v čekárně měl ale úplně jinou představu. Když byl po mnoha hodinách čekání konečně uveden do kanceláře, přednesl řediteli plán uvést do kin čtyřicetiminutový evropský film Královna Alžběta, ke kterému koupil práva. Šéf Edisonova trustu podivína netrpělivě vyslechl a pak ho vypoklonkoval pryč. „Na dlouhé filmy není vhodná doba,“ prohlásil. „A možná na ně nikdy doba nebude.“
Z kožešnictví k šoubyznysu
Odmítnutý filmař se jmenoval Adolph Zukor. Do USA připlul coby šestnáctiletý sirotek z Maďarska se čtyřiceti dolary zašitými v kabátu a kufříkem svých milovaných dobrodružných brakových románů. Židovský chlapec z východní Evropy se musel Amerikou těžce protloukat. Ve své první práci v čalounictví dostával plat dva dolary týdně. Zanedlouho však projevil velký talent jak pro obchod, tak pro návrhy kožešinových ozdob. V 19 letech už pracoval jako nezávislý designér a stal se společníkem prosperující kožešnické firmy. V roce 1902 se mu povedl největší tah jeho kožešnické kariéry. Předpověděl, že do módy přijde červená liška, skoupil veškeré zásoby na trhu a v zimní sezóně vydělal statisíce dolarů. Ve třiceti letech byl jedním z nejvlivnějších kožešníků v USA. V té době už ho ale začalo zajímat úplně jiné odvětví byznysu.
Do šoubyznysu se Adolph pustil v roce 1903, kdy se stal spolumajitelem newyorské zábavní arkády. Ve velké budově poblíž Union Square měli návštěvníci k dispozici poslechové fonografy, jednoduché automaty, boxovací pytle, střelnici a v zadním traktu i peep show. Za atrakce se vybírala jedna penny a během prvního roku se v drobných mincích nastřádalo neuvěřitelných 100 tisíc dolarů (v dnešních penězích skoro čtyři miliony). Zukor a jeho partneři arkády rychle rozšířili i do Newarku, Bostonu, Filadelfie a dalších metropolí. Přísun financí dal mladému podnikateli možnost opustit kožešnický obor. Jelikož ho fascinovala raná kinematografie, začal v horních patrech arkád zařizovat velké kinosály.
V hledištích svých kin vydržel Adolph Zukor sedět dlouhé hodiny. Krátké „jednocívkové“ grotesky se mu však brzy okoukaly a namísto nich pozorně sledoval náladu a reakce publika. Brzy zjistil, že lidé reagují daleko lépe na jeden pětiminutový film než na pět jednominutových. Uvědomil si, že diváci chtějí být vtaženi do děje, a díky své zálibě v dobrodružných knihách měl v hlavě spoustu příběhů, které by jim mohl nabídnout. Problémem bylo, že dlouhé filmy tehdy neexistovaly a veškerou filmovou produkci ovládal trust vynálezce a držitele patentu filmové kamery Thomase Alvy Edisona.
První celovečeráky
Když se Adolph Zukor vydal k Edisonovi na neúspěšnou audienci, měl za sebou tříletý pobyt v Evropě, kam se vydal studovat filmařské řemeslo. V USA už předtím docházel na natáčení filmových průkopníků Edwina Portera a D. W. Griffitha. Na starém kontinentu sledoval zdejší „báječné muže s klikou“, večery trávil v kinematografech, kde studoval reakce publika na různé náměty a délky filmů. V roce 1911 dospěl k přesvědčení, že budoucnost kinematografie patří dlouhohrajícím filmům se slavnými herci v hlavních rolích. Podobně jako v případě červené lišky vsadil vše na jednu kartu a za nehoráznou cenu 35 000 dolarů zakoupil americká promítací práva pro čtyřicetiminutový epos Královna Alžběta.
Jak dopadla schůzka u Edisona, již víme. Adolph Zukor ale nebyl podnikatelem, který se nechá odmítnutím odradit. Založil vlastní firmu Famous Players Film Company (Filmová společnost slavných herců) a navzdory hrozící žalobě ze strany mocného Edisona začal Královnu Alžbětu promítat. Reakce diváků předčily všechna očekávání. Premiéra v červnu 1912 zaznamenala takový úspěch, že se k rebelujícímu filmaři přidal producent a majitel broadwayských divadel Daniel Frohman. Společně pak pořádali další filmová představení a začali natáčet vlastní filmy. Frohman do partnerství přinesl producentské zkušenosti, divadelní scénáře a stáj zkušených a slavných herců. Zukor finance získané prodejem podílu v síti zábavních arkád a filmařské znalosti načerpané v USA i v Evropě. Hned první snímek The Prisoner of Zenda (Zajatec na Zendě) byl obrovský hit. V létě 1913 se už kinotéka Famous Players Film Company rozrostla na pět celovečerních filmů a firma se začala ohlížet po evropských trzích.
Edisonova prohra
Během celého raného období Zukorovy filmařiny ho pronásledovaly žaloby Edisonova trustu. V USA ale vždy platilo, že právo je možné ohnout ve prospěch bohatých a úspěšných, a Zuckerovy dlouhohrající snímky bezpochyby úspěšné byly. Když majitelé kinosálů viděli, že za promítání dlouhohrajících filmů vybírá desetinásobek jejich vstupného, začali se nezávislí producenti líhnout jako houby po dešti. Aby byli co nejdále od Edisonových newyorských právníků, zakládali svá studia na opačném pobřeží v cesmínových lesích prosluněné Kalifornie. Příliv nelicencovaných snímků brzy poslal Edisonův trust do kolen. Když začal Eastman Kodak prodávat kalifornským rebelům filmový materiál, rozhodl se magnát marný boj s nezávislými filmaři ukončit.
Adolph Zukor byl v konkurenčním boji s raným Hollywoodem opět o krok napřed. Díky svým finančním zdrojům si mohl dovolit přeplatit několik málo herců a hereček, kteří zvládli nesnadný přechod z divadelního na filmové herectví. Jeho nejslavnější diva Mary Pickford proto pobírala na tehdejší dobu neuvěřitelných 500 dolarů týdně. V roce 1916 už její týdenní plat činil 10 tisíc dolarů – v dnešních financích zhruba čtvrt milionu. Aby byl Zukor schopen svou stáj hvězd ufinancovat, rozhodl se ovládnout všechny součásti filmového procesu od psaní scénářů přes vývoj, produkci, natáčení až po distribuci a promítání. Jelikož už filmový průmysl běžel na plné obrátky, nemusel v tomto případě vymýšlet vše sám od nuly. Namísto toho v roce 1916 koupil rozhodující podíl v existující producentské a distribuční společnosti a stal se jejím prezidentem. Jméno firmy bylo Paramount Pictures.
Paramount
Firma s logem hory ověnčené hvězdami se stala symbolem zlaté éry Hollywoodu. Paramount pomohl prosadit popularitu dlouhohrajících filmů. Ve 20. letech nastartoval romantickým dramatem The Covered Wagon (Krytý vůz) éru westernů. Válečné drama Wings (Křídla) z prostředí vojenských pilotů bylo prvním snímkem oceněným Oscarem. V Paramount studiích vznikly slavné grotesky bratří Marxů, taneční muzikály Freda Astaira a Ginger Rogers, horor Dr. Jekyll and Mr. Hyde i zahraniční koprodukce Josefa von Sternberga a jeho hvězdy Marlene Dietrich.
Společně s dalšími členy „Velké pětky“ ̶̶－ Warner Bros., MGM, 20th Century Fox a RKO – ovládal Paramount na dlouhá léta celý filmový průmysl. Moc filmových titánů byla tak velká, že začala dusit podnikatelské prostředí i kreativitu filmařů. V roce 1948 proti nim musely zakročit antimonopolní úřady a zakázat studiím vlastnictví distribučních sítí a řetězců kinosálů. Krok přijali filmoví magnáti s nelibostí, zanedlouho ale podnítil zrod nové generace nezávislých filmařů. Adolph Zukor opět ukázal svou pověstnou předvídavost a na Novou vlnu naskočil na samém začátku. Než stačil režisér Arthur Penn odstartovat Nový Hollywood gangsterkou Bonnie a Clyde, měl už na kontě moderní noirové drama Mickey One v produkci Paramountu. Roman Polanski u Zukora natočil horor Rosemary má děťátko. Hitchcock Psycho. Blake Edwards Snídani u Tiffanyho. Francis Ford Coppola trilogii Kmotr.
Odchod legendy Hollywoodu
Adolph Zukor byl ve svém studiu Paramount aktivní až do roku 1964, kdy ve věku 91 let odešel do důchodu. Ve funkci čestného prezidenta ale denně docházel do práce, kontroloval účetní knihy a diskutoval o připravovaných projektech. Do práce se chystal i 10. června 1976, kdy se oblečený do obleku s kravatou usadil do křesla, aby si na chvíli zdříml. Ze spánku už se neprobudil. Vizionář a zakladatel moderního filmového byznysu odešel do filmového nebe v nedožitých 104 letech.
