Loď Praha: Evakuovala vojáky z Dunkerku, během vylodění v Normandii sloužila jako nemocnice
Loď Praha putovala do starého železa krátce po druhé světové válce. Její historie však do šrotu rozhodně nepatří. Plavidlo, které na konci dvacátých let ve Velké Británii pojmenovali po hlavním městě Československa, v prosinci roku 1938 odvezlo do bezpečí židovské děti z berlínského sirotčince, na začátku června 1940 evakuovalo z francouzského přístavu Dunkerque ohrožené vojáky a o čtyři roky později, během vylodění Spojenců, sloužilo jako nemocniční loď. Po válce pak pomáhala s repatriací vojáků a přeživších.
Francouzští vojáci na palubě lodi Praha sledovali, jak za sebou padající messerschmitt nechává ohnivou čáru. Čtyřiadvacetiletý pilot 222. peruti RAF Sidney Baxter 1. června 1940 sestřelil u Dunkerku německou stíhačku. „Motor letadla Me Bf 110 se vzňal, odlétly kusy a nepřítel se zřítil k zemi,“ popsal v hlášení vítězný vzdušný souboj. V letecké bitvě o Británii, která začala o pět týdnů později, Sidney Baxter sestřelil další německé letouny, 14. září 1940 ale jeho spitfire zasáhl Messerschmitt Bf 109 a Sidney při nouzovém přistání zahynul.
Jeho jmenovec, třiačtyřicetiletý kapitán parníku Praha, Clifford Rowland Baxter se 1. června 1940 u Dunkerku také vyznamenal. Pro obklíčené spojenecké vojáky, kteří se soustředili na pláži a v přístavu, se v rámci rozsáhlé záchranné operace Dynamo vypravil třikrát, poprvé 28. května 1940. Stejně jako ostatní kapitáni na velkých i malých plavidlech si strach nepřipouštěl, bylo třeba dostat vojáky do bezpečí, aby je Němci nezajali. Nedíval se před sebe do vln, bedlivě sledoval dění na nebi. Německé těžké stíhačky měly evakuační lodě za svůj cíl. Jedna se zaměřila i na Prahu. Kapitán Clifford Baxter úhybným manévrem zabránil nejhoršímu. Jeho loď byla poškozená, ale nedostala přímý zásah, nepotopila se, francouzské vojáky z jeho lodi převzala ostatní plavidla a Praha doplula do přístavu v Dealu. Nebylo to poprvé ani naposledy, co se loď Praha zúčastnila záchranné akce.
Střepy na ulici
Domov pro osiřelé židovské děti v Berlíně založil v roce 1833 mecenáš Baruch Auerbach. V roce 1936 se v tomto sirotčinci ocitl dvanáctiletý Walter Frankenstein. Když na XI. letních olympijských hrách v Berlíně v srpnu 1936 americký atlet Jesse Owens získal čtyři zlaté medaile, Walter to se svými kamarády prožíval, jako by to Hitlerovi natřeli taky.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
