Dnes máme na řešení manželských krizí poradny nebo rozvod, ale stará doba těmito vymoženostmi nedisponovala. Jak to řešili nevolníci, se moc neví, pokud jste ale byl šlechtic a vlastnil hrad, řešení se nabízelo: bývalo tehdy zvykem problémovou partnerku učinit součástí zdiva nemovitosti.
Hrady jsou oblíbeným cílem prázdninových výletů a k těm obzvlášť atraktivním patří Loket nedaleko Karlových Varů. Jedno jeho křídlo je věnováno expozici středověkých trestů – v životní velikosti a velmi naturalisticky. Lámání v kole, natahování na skřipci, waterboarding (který se leckde používá dodnes) a také zazdívání zaživa. Můžete tu mimo jiné vidět nejen kosti, jež po takovém nešťastníkovi zůstaly, ale také ženu při „nástupu trestu“ už částečně zabudovanou do hradního zdiva. Jestli trpíte klaustrofobií, tak se do její situace raději moc nevžívejte...
PŘÍPAD KRČÍN
Jakuba Krčína (1535–1604) u nás zná snad každý jako rybníkáře, projektanta vodních děl a hospodáře, který zanechal trvalou stopu v jihočeské krajině. Mnohem méně se ví, že byl také postavou milostného dramatu, jež by klidně mohlo sloužit jako předloha pro scénář k filmovému příběhu.
Krčín kromě stavby vodních děl ve své době proslul i jako velký záletník. Těžko se mu divit, protože měl za manželku o 30 let starší ženu, jakousi Dorotu Slepičkovou. Za to si sice mohl sám, protože se oženil spíš s jejím majetkem, přesto si ve verších postěžoval: „Pojal sobě bábu za ženu /za své služby nebohý má tu odměnu /musí v tom setrvati do vůle Boží /dokud Pán Bůh z něj toho břemena nesloží.“ Ke Krčínově cti je třeba dodat, že řešení tohohle problému opravdu nechal na Pánu Bohu. A ten si dal na čas, protože z Krčína břemeno sňal až po jedenadvacetiletém manželství.
Slavný rybníkář si ovšem své břemeno zpříjemňoval, jak jen to šlo. Obzvlášť pikantní průběh měl jeho poměr s vdanou Markétou ze Žeberka. Její manžel, Petr Kořenský z Terešova, nevěru odhalil a manželku podle dobového zvyku nechal zazdít ve sklepení své tvrze Svébohy v jižních Čechách. Naštěstí to tím ale neskončilo: ženu někdo v noci tajně osvobodil a unesl. Podle jedné verze to udělali havíři najatí jejím milencem Krčínem. Markéta se podle další verze vrátila k manželovi a měla s ním šest dětí. Jenže to se nedá nijak potvrdit.
Ve většině ostatních případů se však happy end nekonal. Zazdívaly se nejen nevěrné manželky (v tehdejší terminologii cizoložnice), ale i jiné ženy. Nejčastěji šlo o dcery, které si vybraly nápadníka neodpovídajícího představám otce, nebo o jeptišky, jimž jako ženich „nestačil“ Ježíš Kristus, tudíž si k němu přibraly někoho dosažitelnějšího. Třeba v Kadani straší zazděná jeptiška, která se spustila s místním katem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
