Douglas Engelbart a jeho myš

Douglas Engelbart a jeho myš Zdroj: Profimedia

První počítačová myš Douglase Engelbarta
První počítačová myš Douglase Engelbarta
Douglas se svojí první myší
Engelbart se svým nejznámějším vynálezem, dřevěnou počítačovou myší
4
Fotogalerie

Posunovat brouka. Douglas Engelbart dal světu indikátor X-Y. Ten většina z nás drží v ruce denně

Americký vědec a vynálezce Douglas Engelbart, který zemřel 2. července 2013 ve věku 88 let, patřil od konce 50. let minulého století k průkopníkům počítačové techniky. Absolvent Kalifornské univerzity v Berkeley se věnoval zejména vývoji uživatelského rozhraní, tedy tomu, aby lidé mohli s počítači komunikovat co nejjednodušším způsobem. A do historie se Engelbart zapsal jako „otec“ polohovacího zařízení pohybujícího kurzorem - tedy věci, kterou dnes miliardy uživatelů znají jako počítačovou myš. Ale nejen tím. 

Patentovat si ji dal už v červnu 1967, teprve o rok a půl později v San Francisku ji ale Engelbart předvedl skupině počítačových vědců na prezentaci, kde představoval několik nápadů, na nichž se svými kolegy ze Stanfordova výzkumného institutu pracoval. Hypertext, práce v oknech či základy e-mailu a telekonference - to vše obsahoval Engelbartův tehdejší revoluční koncept nazvaný oN-Line System (NLS). A pak tu byl ještě jeden podivuhodný vynález: malá krabička, jejíž pomocí bylo možné po obrazovce posunovat „brouka“, jak se tehdy říkalo kurzoru.

První počítačová myš se ovšem těm dnešním příliš nepodobala. Kvádřík vyrobený ze dřeva disponoval jediným tlačítkem, ve spodní části krabičky byla dvě vzájemně kolmá kolečka, která se při pohybu myši po podložce otáčela. Jedno kolečko indikovalo jízdu vpřed a vzad, zatímco druhé se otáčelo při pohybu myší do stran. Snímače měnily otáčení koleček na elektrické impulzy, z jejichž vzájemného poměru dokázal software vypočítat směr, jímž se myš pohybovala, i vzdálenost, kterou při tom urazila.

Ocásek

Zařízení, které si jeho vynálezce nechal patentovat pod názvem "indikátor X-Y polohy pro zobrazovací systémy", si Engelbartovi kolegové překřtili na myš. Mohl za to kablík vycházející ze zadní části, který celému zařízení propůjčoval vzhled hlodavce s dlouhým ocáskem. Potenciál nového polohovacího zařízení však zůstal dlouho nepovšimnut. Příliš na tom nezměnil ani někdejší Engelbartův kolega a výrobce první myši Bill English, který v roce 1972 nahradil kolečka praktičtější kuličkou.

Jako první začala myš ke svým počítačům dodávat firma Xerox. Ta byla zároveň průkopníkem grafického uživatelského prostředí, tedy zjednodušeně řečeno, ovládání počítače pomocí klikání na ikonky. Zlatou éru počítačových myší však odstartovala až přibližně v polovině osmdesátých let společnost Apple se svými počítači Macintosh. O invazi „počítačových hlodavců" na IBM PC kompatibilní počítače se pak postaral operační systém Windows.

Ani poté, co se myš stala běžnou záležitostí, neustal její vývoj. Původně nevzhledné hranaté zařízení se zakulatilo, aby lépe padlo do ruky a prostřední klávesu vytlačilo u třítlačítkových myší scrollovací kolečko, usnadňující vertikální pohyb po stránce. Moderní myši také ztratily svůj typický „ocásek“ a s počítačem komunikují bezdrátově. Kuličkovou variantu, náchylnou na zanášení prachem a nečistotami, nahradily v devadesátých letech myši optické.