Je 20. ledna roku 330 před naším letopočtem a Alexandr Veliký si otevírá cestu do centra nejmocnější a nejbohatší říše světa. U Perské brány vrcholí jedna z klíčových bitev jeho tažení a makedonskému králi po dobytí tohoto horského průsmyku už nic nestojí v cestě k hlavnímu městu Perské říše – Persepoli. Byl to další významný krok na jeho dvanáct let dlouhém tažení, při němž rozvrátil největší a nejmocnější říši své doby a ovládl území, které sahalo od západní Indie až do Egypta.
Podrobnosti o Alexandrově ohromujícím tažení přibližuje epizoda ze série Životy slavných v úvodu videa. Při svém putování Asií zároveň uvedl v platnost jedno úsloví, které se zachovalo dodnes. Termín „gordický uzel“ přežil staletí a příběh, který se k němu váže, je následující…
První zimu, která Alexandra a jeho vojsko v Asii zastihla, se mezi lety 334 a 333 př. n. l. rozhodli strávit v tureckém vnitrozemí. Konkrétně ve významném městě tehdejší Frýgie – Gordionu, které leželo poblíž dnešní Ankary. V minulosti, období bezvládí a stálých bojů, předpověděla Frýgii slavná věštírna v Telmessu následující proroctví: „Králem se stane první člověk, který přijede do města ve voze taženém volem. To on ukončí války a nastolí mír“.
Tím vyvoleným se stal rolník Gordias, který pak z vděčnosti umístil svůj vůz v chrámu a připevnil ho tam mohutným uzlem na provaze z lýčí. Konce provazu nebyly vidět a uzel nešlo žádným způsobem rozvázat. Lidé začali věřit, že ten, komu se podaří tento „gordický uzel“ rozplést, se stane vládcem celé Asie.
A tak, po svém příjezdu do Gordionu, stanul před obřím uzlem i Alexandr. Stát se králem Asie považoval za své hlavní životní poslání, a protože on sám i jeho lidé hluboce věřili všem symbolům a legendám, pokusil se uzel rozplést. Ale … nedařilo se. Tehdy Alexandr ztratil trpělivost, vytasil svůj meč a spleť lýkových provazů prostě rozsekal. Bylo to sice značně netradiční, ale na druhé straně velice účinné řešení...
A my dodnes občas slýcháme spojení: „Rozetnout gordický uzel“. Jinými slovy: najít jednoduché řešení zdánlivě neřešitelného problému. Podobné, s jakým přišel tehdy, v zimě roku 333 před Kristem v Malé Asii, Alexandr Veliký.
