V jeho příběhu je všechno, láska, zrada, úkladné vraždy i nejkrásnější žena své doby, egyptská královna Kleopatra. Ale protože používal dvě různá jména – před uchopením moci Oktavián, po uchopení moci Augustus. Přitom šlo o prvního, nejdéle vládnoucího (41 let!) a podle mnohých i nejmocnějšího císaře Římské říše. A mimochodem, dodnes se po něm ve většině světových jazyků jmenuje jeden z měsíců – august, tedy srpen.
Oktavián byl adoptivním synem Julia Ceasara a k moci se dostal neuvěřitelně složitou cestou, kterou dláždily mrtvoly, zrada předešlých spojenců, ale i mistrné diplomatické tahy. O to je pozoruhodnější, že svou cestu na trůn započal coby teenager a absolutní outsider a cestou si vytřel zrak s takovými těžkými váhami, jako byl o dvacet let starší Ceasarův generál Marcus Antonius nebo slavný filozof a vlivný senátor Cicero. Dokonce jako jeden z mála dokázal odolat svůdnosti egyptské královny Kleopatry, která si se svými milenci (mezi nimiž byli oba zmínění Julius Ceasar i Marcus Antonius) v podstatě dělala, co chtěla.
Když se všem těchto nástrahám vyhnul, vyhrál všechny občanské války a v roce 27 př. n. l. se coby samovládce chopil vlády nad Římskou říší, měl jednoduchý cíl. Říši posledních téměř 100 let pronásledovaly neustálé občanské války (jen jeho adoptivní otec Ceasar v nich strávil 5 let a samotný Oktavián rovnou 14 let) a v podstatě už si nikdo nepamatoval, jak vypadá doba míru. Za každou cenu chtěl mír obnovit. Šel na to od lesa: státní zřízení říše byla posledních 400 let republika (s volenými zástupci na omezené volební období) a když Julius Ceasar toto pravidlo porušil tím, že se vyhlásil doživotním diktátorem a netajil se tím, že jeho vláda má monarchistické rysy, byl v roce 44 př. n. l. zavražděn republikánskými senátory.
Augustus nechtěl udělat tu samou chybu, a tak celou dobu své vlády tvrdil, že je stále oddaným republikánem, že senát je klíčový orgán země atp., a přitom nenápadně obsadil všechny klíčové pozice v zemi, na které se nechal „zvolit“ opakovaně nebo dokonce doživotně. Senátoři na tuto „hru“ přistoupili, protože se už nikdo nechtěl vrátit ke starým pořádkům plným občanských válek a krveprolití, a tak na papíře byla říše stále republikou, ale de facto šlo už šlo o monarchi v čele s jednou všemocnou osobou. Právě proto je Augustus brán za prvního císaře římské říše, i když ve své době by takto o sobě určitě nemluvil.
Protože se mu zázračně podařilo dožít 77 let a vládl neuvěřitelných (a v rámci římských císařů rekordních) 41 let, když zemřel, tak na poměry té opravdové republiky si už nikdo nepamatoval. A tak zcela logicky Augustovi následovníci pokračovali v jeho stopách a římské císařství udrželi ještě dalších téměř 500 let.
Jak se přesně Oktavián / Augustus dostal k moci a co všechno pro to musel udělat, se podívejte v nové epizodě Životů slavných.
