Loni tomu bylo neuvěřitelných 600 let od jednoho z nejikoničtějších bojů české historie. Jednooký vojevůdce Jan Žižka porazil 14. července 1420 na vrchu Vítkov křižácké vojsko Zikmunda Lucemburského a nesmazatelně se zapsal do dějin. Jeho bojová strategie i schopnost obelstít nepřítele byly na tu dobu něčím unikátním. Na druhou stranu – pro Žižku nebyla při jeho taženích za boží pravdu žádná překážka dost velká. Když bylo potřeba povraždit vesnici, neváhal. A stejně tak neměl morální problém ani s upalováním katolických kněžích. To samé přeci udělali oni mistru Janu Husovi – kazateli, jehož učení dvě dekády bojů odstartovalo.
Žižkovo jméno zná snad každý školák a je všeobecně považován za legendu českých dějin. Je tak poměrně překvapivé, kolik toho o něm nevíme. Detailněji je zmapovaných až šest posledních let jeho života, tedy období, kdy už byl Žižka šedesátiletým mužem. Jeho mládí je tedy pro historiky tak trochu záhadou, o to více legend o husitském vojevůdci ale koluje. Například ta o jeho narození.
Traduje se, že jeho matka Kateřina pospíchala kvůli blížící se bouřce z pole domů. Byla ale v pokročilé fázi těhotenství a když ji na cestě přepadly porodní bolesti, porodila svého syna Jana pod košatým dubem. Ten se stal pro místní jakýmsi posvátným místem a zůstal jím i poté, co vedle něj v 17. století vznikla kaple Jana Křtitele. Lidé jí však neřekli jinak než Žižkova kaplička, a tak rozhořčený probošt borovanského kláštera nechal v roce 1700 dub pokácet. Místní ale zbytky stromu do posledního rozebrali a nosili je u sebe jako talisman. Doufali totiž, že jimi prostoupí stejná síla a statečnost, jakou kdysi disponoval sám Žižka.
Záhadou je pak i jeho smrt. Většina historických dokumentů uvádí, že Žižka zemřel kvůli tzv. hlíze. Co přesně ale v dobovém žargonu slovo hlíza znamená, je nejisté. Pravděpodobně sice zemřel na následky zánětu, některé zdroje ale jako možnost uvádějí i mor. V takovém případě by ale nejspíš onemocněli i jeho spolubojovníci. Někteří badatelé také naznačovali, že za smrtí husitského velitele mohla stát otrava arsenikem. Poté, co ale odborníci prozkoumali čáslavskou kalvu, tedy nalezenou horní část Žižkovy lebky, došli k závěru, že otrava za smrtí slepého vojevůdce nebyla.
Na další zajímavosti o Janu Žižkovi, stejně jako podrobnosti o husitských taženích, se můžete podívat v našem videu.
