Vojáci, kteří zde měli sídlo 1. divize československé armády, si dali za úkol okolí "vyčistit od Němců".
V Postoloprtech se o masakru nemluví. V místech, kde k vraždám došlo stojí jen skromné připomínky toho, co se zde v roce 1945 stalo.
Dva roky po konci války bylo v rámci vyšetřování kolem kasáren vykopáno několik masových hrobů s 764 těly. Už tehdy byl ale skutečný počet obětí odhadován na 2300, dnes historici počítají až s 3000 mrtvých.
V Postoloprtech se o masakru nemluví. V místech, kde k vraždám došlo stojí jen skromné připomínky toho, co se zde v roce 1945 stalo.
Období po druhé světové válce je plné temných okamžiků, tím nejhorším je ale patrně událost známá jako postoloprtský masakr.
14
Fotogalerie

Krvavá pomsta v Postoloprtech: 5 dětí chtělo utéct, popravili je kulkou. Další vězně ubili k smrti

Druhá světová válka ukázala, čeho jsou lidé skutečně schopni. Zrůdnosti ale nekonali jen nacisté - Češi po závěru války zatoužili po pomstě na jejímž konci byly tisíce mrtvých Němců. Patrně největší poválečný masakr se odehrál v Postoloprtech, kde došlo k obludnostem nevídaných rozměrů. Dle dnešního práva by činy, které zde hrstka Čechů vykonala, byly klasifikovány jako genocida!

Po konci války Češi nečekali dlouho. Co s Němci se řešilo po celé zemi, žádné dlouhé vyjednávání nebo procesy se často ale nekonaly. Německé obyvatelstvo čekal v lepším případě odsun, v horším smrt. V Postoloprtech věc řešili razantně. Policie a armáda v širokém okolí posbírala německé obyvatele a nahnala je do postoloprtských kasáren a místní bažantnice. Podle všeho jich byly tisíce, mezi nimi i ženy a děti.

Koncem května začali vojáci s popravami. Němce rozdělili do skupin dle účasti v NSDAP, SS atd. Velké štěstí měli ti, kteří prokázali, že patřili k odboji, či že byli sami nacistickým režimem poškozeni - ti byli osvobozeni, mnoho jich ale muselo přihlížet tomu, co se v Postoloprtech dělo dál...

Od začátku června se střelba popravčích ozývala ve dne v noci. Armáda ale pro své zajatce vymýšlela i horší tresty než smrt zastřelením. Do kasáren přijely náklaďáky plné Čechů s důtkami, obušky a klacky. Za úkol dostali nahé vězně bít, co jim síly stačily. Když někdo z obětí omdlel, vzkřísili ho vodou a bili dál. Když Čechům došly síly, dostali vězni příkaz bít se navzájem. Kdo odmítal, tomu stráže šlapaly na přirození.

Nejodpornějším činem byla patrně vražda pěti chlapců 12- 15 let, kteří se pokusili z internačního tábora utéct. Vojáci je postavili jednoho vedle druhého ke zdi a zastřelili. Jeden mladík první salvu přežil, prosícího o smilování ho tedy popravili ranou do týla. Pár let po válce proběhlo vyšetřování viníků postoloprtského masakru, ti byli veřejně označeni ale až hodně později. Během vyšetřování bylo na dvoře kasáren i jinde po městě objeveno několik hrobů s celkem 763 těly, odhaduje se ovšem, že zde a v blízkém okolí zemřelo až 3000 lidí, většinou Němců.