V pondělí 29. prosince 1941 přistál v osm hodin a 19 minut dopoledne greenwichského času na letišti Tangmere po 10 hodinách a 19 minutách letu čtyřmotorový Halifax L9613 NF-V britského Královského letectva 138. perutě zvláštního určení. Pro sedm mužů osádky šlo o válečnou rutinu, osmý muž rovněž v britské letecké uniformě – třiatřicetiletý rodák z moravské Strážnice, Jaroslav Šustr – ještě netuší, že podílem na svržení živé pumy s krycím jménem Anthropoid osudově zasáhl celou svou zemi a že již nikdy neuvidí svou rodinu…
Ti čtenáři, kteří viděli film Jiřího Sequense Atentát z roku 1964, si možná vzpomenou na scénu, kdy se českoslovenští parašutisté určení k likvidaci nacistického zločince Reinharda Heydricha chystají k odletu do okupované vlasti. Před kamerou se roztáčejí vrtule dvoumotorové „dakoty“, na níž je namalován Disneyho kačer Donald s kyjem a kruh s javorovým listem, který měl symbolizovat v tehdejší české historické literatuře tradovanou kanadskou osádku letounu. Ve skutečnosti se na vysazení sedmi československých parašutistů v prosinci 1941 podílel jediný Kanaďan – druhý pilot letounu, dvaadvacetiletý W/O Richard „Dick“ Pennigton Wilkin z Edmontonu –, sestřelený později již jako kapitán letounu 138. perutě v roce 1943 nad Nizozemskem.
Ta prosincová noc roku 1941 pro zbytek válčícího světa byla však zatím „jen“ 848. nocí krvavého světového konfliktu, který si vyžádá ještě dvanáct set sedmnáct nocí krve, utrpení i nadějí. Hitlerův Wehrmacht se v mrazivé ruské zimě vzpamatovává z toho, jak jej před třemi týdny tvrdě odrazila Rudá armáda od Moskvy. Dnes budou Japonci poprvé bombardovat na Filipínách americkou pevnost Corregidor. Velitele českého vojenského odboje generála Bedřicha Homolu, který nemá již dva měsíce rádiové spojení s Londýnem, čekají v Praze pouhé dva dny svobody, než se jej Němci zradou zmocní a později ho popraví…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
