nahoru

Tajemství královského klína: Proč se Alžběta I. rozhodla žít a zemřít jako panna?

Veronika Zenklová 16. září 2021 • 14:10
Tajemství královského klína: Proč se Alžběta I. rozhodla žít a zemřít jako panna?
foto: Wikimedia Commons

Když se roku 1558 jako pětadvacetiletá žena ujala vlády, prohlásila: „Provdala jsem se za anglické království, můj korunovační prsten je mým snubním prstenem.“ Nejen že své předsevzetí dodržela, nikdy se neprovdala a nezajistila anglickému trůnu následníka, ale nepouštěla si k tělu ani milence. Britský dvůr tak na dlouhých 45 let zůstal ochuzen o zábavné královské avantýry. Proč se tolik bála mužů, sexu a manželství?

K rozšifrování Alžbětina milostného života stačí nahlédnout do jejího dětství a nejbližší rodiny. Její otec Jindřich VIII. se oženil celkem šestkrát, přičemž ženy měnil podle libosti. Pokud se mu některá z nich zprotivila, nechal ji třeba i popravit, aby se mohl oženit znovu. Stejný osud potkal i Alžbětinu matku Annu Boleynovou, královu druhou manželku. Po narození nechtěné dcery a dvou potratech, údajně neschopná zplodit mužského potomka se stala pro krále nadbytečnou. Obvinil ji proto z velezrady a cizoložství a nechal jí setnout hlavu. Tehdy Alžbětě nebyly ještě ani tři roky. 

BBC o Alžběte I. natočila v roce 2005 ceněnou minisérii Panenská královnaVIDEO BBC One

Z jejích čtyř dalších nevlastních matek jedna zemřela při porodu, druhá byla s Jindřichem rozvedena, třetí popravena a čtvrtá jen tak tak přežila obvinění z kacířství. Pohled na manželství z perspektivy dcery takového otce proto nebyl nijak vábný. A cesta z něj obvykle znamenala zatracení nebo smrt. 

Hodný strýček Saymour

Když o deset let později zemřel i Jindřich VIII., dostala třináctiletou Alžbětu jako jednu z legitimních dědiček trůnu na starost otcova šestá manželka Kateřina Parrová. Jenže dívka v rozkvětu padla do oka jejímu tehdejšímu druhovi, chlípnému Thomasi Seymourovi, který ji údajně zneužíval. 

Počátkem roku 1548 se Kateřina v pokročilém stádiu těhotenství o nekorektním vztahu svého manžela a nevlastní dcery dozvěděla. Požádala o rozvod a Alžbětu vyhodila. Po pár měsících ale při porodu zemřela a Thomas mohl patnáctiletou princeznu požádat oficiálně o ruku. 

Krátce nato byl ale Seymour odsouzen k smrti, protože představoval ohrožení pro následníka trůnu a Alžbětina bratra Eduarda VI. Královská rada ho obvinila z velezrady. Alžběta tak pravděpodobně přišla o svého prvního a posledního, i když velmi nenáviděného milence. 

Čekání na královnu

V následujících deseti letech se na královském trůně vystřídali Eduard, který zemřel v pouhých 15 letech, a Jane Greyová, kterou po pouhých devíti dnech vlády sesadila nevlastní sestra Alžběty, katolička Marie I. Po pěti letech, během kterých byla Alžběta na čas uvězněna, Marie I. zemřela. Nespokojený lid se konečně dočkal a 15. ledna 1559 usedla na anglický trůn protestantka Alžběta. Ta vzala otěže vlády pevně do rukou a země začala znovu vzkvétat. Lidé ji milovali a nápadníci jí padali k nohám. Ona ale s díky odmítala a dál o sobě prohlašovala, že raději zemře jako panna než něčí manželka. 

Na hradě je muž!

Brzy kolem ní začaly kolovat nejrůznější fámy a pomluvy. Šuškalo se, že je neplodná, trpí anatomickou vadou znemožňující pohlavní styk, a proslýchalo se dokonce, že je královna ve skutečnosti mužem. O tom, že je na každém šprochu pravdy trochu, svědčí i poslední historické výzkumy, podle kterých Alžběta mohla trpět takzvaným vaginismem, tedy mimovolnými křečovými stahy stydkého svalstva bránícími průniku dovnitř, který mohl být zapříčiněn sexuálním zneužíváním v dětství.

Věrný přítel

Jediný muž, kterého si za celou dobu své vlády pustila blíž k tělu, byl Robert Dudley. On ji bezmezně miloval a ona mu důvěřovala. Zvěsti o tom, že spolu měli pletky, zůstaly ale nepodložené. Faktem je, že Dudley, který byl v té době ženatý, upadl do podezření v souvislosti se smrtí své manželky. Ta za nejasných okolností spadla ze schodů a zlomila si vaz. Jako kdyby měla uvolnit místo jiné, lepší. Přesto se Robert a Alžběta nikdy nevzali a zůstali přáteli. 

Alžběta musela celý život dokazovat, že i žena dokáže efektivně vládnout, a to navzdory svým současníkům, jako byl například agresivní kalvinista John Knox. Ten napsal spisek První zatroubení proti obludné vládě žen (1558), který bývá označován za nejvíce protiženský text dějin. Všechny tyto události a bolestné zkušenosti z partnerských vztahů Alžbětiny pochybnosti o tom, zda přece jen neměla vstoupit do manželství, rozmělnily. Naopak se potvrdilo, že rozhodnutí z roku 1559, kdy si předsevzala „žít a zemřít jako panna“, bylo tím nejmoudřejším ze všech. Po své smrti byla oslavována jako protestantská hrdinka a období její vlády označováno jako zlatá éra. 

Veronika Zenklová


Klíčová slova: Královna, historie



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.